PROČ JDE AKCIOVÝ INDEX S&P 500 STÁLE NAHORU?

Jedno z mých investičních portfolií, které mám teď před sebou, je od začátku roku +18,0 %, zatímco S&P 500 je někde okolo 7,5 %. Za poslední rok je moje portfolio +95,6 %, což je i na akciový index samozřejmě poměrně dost.

S&P 500 od roku 1939: jedna velká křivka nahoru

Mám před sebou akciový index S&P 500, který obsahuje největších 500 společností ve Spojených státech. Graf začíná zhruba na začátku druhé světové války, tedy v roce 1939, a od té doby má S&P 500 zhodnocení nějakých 32 000 %. Vidíte na něm jednu obrovskou křivku, která prakticky nesměřuje nikam jinam než nahoru – začíná v levém dolním rohu a končí v pravém horním. Když má takový graf konkrétní firma, bude se typicky jednat o velmi, velmi dobrou společnost. Tady je to ale index.

S&P 500 překonává jeden absolutní vrchol za druhým, ať je to válka, dotcom bublina v roce 2000, hypoteční krize v roce 2008, na které hodně vydělal Michael Burry, potom obrovská rally, velký propad během covidu v březnu 2020, další obrovská rally, medvědí trh v roce 2022 – a opět tu máme absolutní nový vrchol.

Průměrná výkonnost: kolem 10 % ročně

Podívejme se nejdříve na průměrnou výkonnost. Za poslední rok se S&P 500 zhodnotilo o 32,5 %. Průměrné roční zhodnocení za poslední tři roky je pouze 9,12 %, což není úplně moc a je to spíše dlouhodobý podprůměr tohoto indexu. Roční průměr za posledních 5 let je 12,96 % a za 10 let 10,6 %.

Proto jste možná kolem sebe slyšeli, že se S&P 500 typicky zhodnotí zhruba o 10 % ročně. V krátkodobém horizontu se to ale samozřejmě velmi liší – průměr za tři roky je pouze 9 %, za poslední rok 32 %. Je to volatilní a velmi to kolísá, ale o průměr 10 % se dá opřít.

Co je index S&P 500 a jak je vážený

Akciový index S&P 500 představuje 500 největších společností ve Spojených státech. Samotný index obchodovat nelze, obchodovat lze pouze indexové fondy, které jsou na něj vázané – například ETF pod symbolem SPY (Spider) nebo od Vanguardu a další fondy. S&P 500 představuje asi 80 % celkového investovatelného akciového trhu ve Spojených státech a je nejhodnotnějším indexem na světě s více než 38 biliony dolarů. Obrovské monstrum.

Proč obsahuje 503, nebo jste možná někde viděli 505 společností, a ne přesně 500? Je to dané tím, že firmy jako Google mají více tříd akcií – takzvané Class A, Class B a tak dále –, z nichž některé mají hlasovací práva a některé ne.

Je důležité vědět, že jde o index vážený tržní kapitalizací firem. Co to znamená? Vezmou se pouze veřejně obchodovatelné akcie dané firmy a vynásobí se cenou akcie – tím dostaneme tržní kapitál. Poté sečteme tržní kapitál všech firem v S&P 500 a dostaneme celkový tržní kapitál indexu. Tržní kapitál konkrétní firmy pak vydělíme celkovým tržním kapitálem S&P 500. Firmy s největším tržním kapitálem tak mají na index největší dopad.

Koncentrace: top 7 firem tvoří asi 30 % indexu

Nyní, když točím toto video, představuje top 7 firem v S&P 500 přibližně 30 % celkové hodnoty. Jak řekl prezident jedné společnosti pro správu aktiv: „Bylo by nepravdivé tvrdit, že index S&P 500 je barometrem pro celý akciový trh. Společnosti Magnificent 7 posílily v roce 2023 přibližně o 70 %, zatímco zbývajících 493 firem vzrostlo pouze o 6 %,“ přestože index se loni zhodnotil o téměř 20 %. Podle něj situace jako tato nejsou neobvyklé – během své historie je index S&P 500 hnaný nahoru jen hrstkou akcií.

To je důležitý bod. Pokud si myslíte, že jste diverzifikovaní a že nejste takzvaný stock picker, tedy nevybíráte jednotlivé akcie, ale investujete do indexu, který jich má hodně – ano, diverzifikace tu samozřejmě je, ale je velmi koncentrovaná v těch top akciích. Top sedm společností zabírá 30 % celého indexu, takže mají obrovský vliv na jeho cenu.

Za chvíli se podíváme na to, co musí firma splňovat, aby se do indexu dostala, a co naopak musí porušit, aby se dostala ven. Uvidíte, že obrat společností je poměrně vysoký, takže pokud jste koupili S&P 500 například před 20 lety, je to dnes prakticky úplně jiný index. Nejhodnotnější služba, kterou si investor do S&P 500 kupuje, je to, že index dokáže vybírat a rebalancovat a hrstce těch nejlepších firem nechá zaujmout velký podíl, který má obrovský dopad na celý index. Mimochodem přesně tohle praktikuje i Warren Buffett – má ve svém portfoliu několik desítek společností, ale jen jedna jediná, Apple, tvoří 51 % celého portfolia.

Co musí firma splňovat, aby se dostala do S&P 500

• Tržní kapitalizace větší než 15 miliard dolarů. To se samozřejmě mění – před 20 lety to byla podstatně menší suma a za 20 let to pravděpodobně bude o mnoho víc.
• Ziskovost: firma musí vykázat celkový zisk za poslední čtyři kvartály a zároveň být v zisku v posledním kvartálu. Může to proběhnout tak, že tři kvartály budou ve ztrátě, čtvrtý v plusu a celkově to bude plus – pak to můžeme odškrtnout, a pokud je v plusu i ten poslední, je i tato podmínka splněna.
• Historie: akcie, které jdou nyní na burzu přes IPO, musí mít minimálně 12měsíční historii. Ani zisková firma tak nemůže ihned skočit do S&P 500.
• Free float: firma musí mít minimálně 50 % akcií veřejně obchodovatelných. To je logické – kdyby jich měla jen například 4 %, je to spíš soukromá společnost než veřejná.
• Likvidita: firma musí každý rok zobchodovat více než 100 % objemu svých veřejně obchodovatelných akcií, což pro firmy s velkým tržním kapitálem samozřejmě není problém.
• Musí být dostatečně americká – u toho se na chvíli zastavíme.

Je S&P 500 jen americký? Ne, jsou to globální firmy

Často kolem sebe slyším, že pokud investuji do S&P 500, jsou tam pouze americké firmy a nejsem dostatečně globálně diverzifikovaný. Myslím si, že to je absolutní nesmysl, protože když se podíváte na top firmy v S&P 500, prakticky všechny prodávají své služby a produkty celosvětově.

Na vrcholu máme Microsoft, což je společnost, která je jednoznačně na globálním trhu a prodává své služby a produkty po celém světě. Pravděpodobně máte počítač s Windows, a jste tak zákazníkem Microsoftu, aniž byste bydleli ve Spojených státech. To samé Apple – pravděpodobně někdo z vás má Apple, takže Apple dokázal prodat mimo Spojené státy. To samé Nvidia, Amazon, Meta – používáte Facebook a Instagram, takže je to zase firma s globálním přesahem – a samozřejmě Google. Když kupujeme S&P 500, nekupujeme pouze společnosti ve Spojených státech. Možná tam mají sídlo, ale některé ani to ne, kvůli daňovým věcem a optimalizacím.

Co tedy znamená, že firma musí být dostatečně americká? Musí reportovat 10-K, tedy roční report, mít pluralitu aktiv a příjmů ve Spojených státech a být zalistovaná na velkých burzách, jako je NYSE (New York Stock Exchange) nebo Nasdaq. Hranice pro pluralitu aktiv a příjmů ze Spojených států není přesně definována. Společnosti se mohou registrovat v zahraničí pro daňové účely, ale pro účely vstupu do indexu S&P 500 jsou stále považovány za americké. I na tomto bodě je dobře vidět, že jde o globální firmy.

Další pravidla a role komise

Další bod je, že firmy ze S&P MidCap 400 nebo S&P SmallCap 600, což jsou další akciové indexy, se mohou do S&P 500 dostat snadněji – není u nich podmíněná například ziskovost, nebo dokonce likvidita. Jak uvidíte za chvíli na datech, nejčastěji vstupují firmy do S&P 500 právě z MidCap nebo SmallCap indexu. S&P 500 navíc zahrnuje pouze běžné korporace a realitní investiční fondy, takzvané REIT.

Velmi důležitý bod je, že konečné rozhodnutí o přidání nebo vyloučení společnosti provádí komise. Nefunguje to tak, že jsou splněné parametry a firma je automaticky přidána – jsou tam ještě lidé, kteří to musí schválit a potvrdit. Dobrým příkladem je hypoteční krize v roce 2008, kdy se americké ministerstvo financí stalo 90% vlastníkem pojišťovacího giganta AIG. To by mu normálně zakázalo být součástí indexu a firma by musela být vyloučena. Nestalo se tak, protože komise rozhodla AIG v indexu ponechat – vyhodnotila, že vyřazení by mělo velké negativní dopady. Dá se tedy říct, že je to poměrně aktivně řízený index.

Jejich cílem je ale každopádně, aby se firmy v indexu točily co nejméně, takže pasivita je velkou výhodou tohoto indexu – a jak za chvíli uvidíte, je to i jeden z důvodů, proč běžní investoři S&P 500 nepřekonávají. Přímo S&P píše, že by se mělo obratu členství – tak tomu říkají, firma, která se do indexu dostane, je jeho členem – pokud možno zabránit. Občas se může zdát, že akcie dočasně porušují jedno nebo více kritérií, ta jsou však pro přidání do indexu, nikoliv pro pokračování členství. Je pro ně tedy důležité, aby kritéria byla splněna před přidáním. Jakmile už tam firma je, může je porušit, ale nejspíš v indexu zůstane.

Dále píšou, že přidávání a odebírání společností je pochopitelně velký problém, protože s tolika fondy, které index sledují, mohou změny vést k obrovským objemům obchodování – indexové fondy prodávají akcie, které jsou odstraněny, a nakupují ty, které jsou přidány. Proto můžete vidět, že když se oznámí nebo očekává, že nějaká firma bude přidána do S&P 500, zažije růst, protože se ví, že indexové fondy ji budou muset nakoupit. A naopak firma, která má být vyřazena, často zažije pokles, protože ji fondy budou muset prodat.

Jak často se akcie v S&P 500 mění

Podle dat S&P bylo od roku 2015 nahrazeno téměř 180 akcií v indexu, tedy zhruba třetina. Takový obrat odráží, jak rychle se ekonomika mění a jak moc je index upravován, aby s ní držel krok. Pokud jste se doteď dívali na S&P 500 jako na nějaký soubor akcií, které jsou pořád stejné, tak tomu vůbec není. Je to docela aktivně řízený index, který dnes vypadá úplně jinak než před 20, 30, 40 lety – a to je i jeden z důvodů, proč stále jde nahoru.

Typicky S&P 500 provede zhruba 20 změn za rok, v roce 2020 jich bylo například 15. Zajímavé statistiky: mezi lednem 1995 a červnem 2021 měl S&P 500 715 přidání a 711 odstranění, v průměru přibližně 27 přidání a odstranění za rok. Tento roční průměr v průběhu času klesal – mezi lety 1995 a 1999 bylo typických přibližně 35 změn za rok, mezi lety 2000 a 2010 přibližně 28 ročně a od roku 2011 přibližně 20–21 ročně.

Většina přírůstků, celkem 378, přišla za tuto dobu z indexu S&P MidCap 400, protože se odtud dostávají snáz. Mnoho nových firem, 332, což je téměř polovina, ale přišlo zvenčí indexu S&P Composite 1500. Většina odstraněných firem, 529, směřovala mimo index S&P 1500, zatímco 142 spadlo zpět do S&P MidCap 400.

Velkým faktorem pro odstranění společnosti z indexu je tržní kapitál. Společnosti s tržními hodnotami na spodním okraji indexu velkých firem začínají vypadat jako kandidáti na odstranění. Konkrétně ke konci srpna 2023 mělo 7 společností z S&P 500 tržní hodnotu okolo 6 miliard dolarů nebo méně a dvě z nich byly hned v září 2023 odstraněny – Newell Brands (NWL) a Lincoln National (LNC). Některé společnosti jsou také odstraněny poté, co byly koupeny, jako například Abiomed v roce 2022.

Našel jsem i tabulku aktuálně připravovaných změn. S&P 500 bude 18. března 2024 přidávat Super Micro Computer, kterou jsem mimochodem rozebíral v předchozím videu – podívejte se na ni pod symbolem SMCI a uvidíte, že po tomto oznámení přišla poměrně silná rally. Dál bude přidávat společnost Deckers (DECK) a naopak bohužel odebírat Whirlpool a další společnosti. Prakticky 18. března 2024 tedy S&P 500 chystá rebalancing.

Jak říká Warren Buffett: pokud nepatříte mezi lidi, kteří dokážou společnosti zanalyzovat fundamentálně, určit jejich férovou hodnotu, zjistit, jak široký mají příkop, vybrat skvělé společnosti a zbavovat se těch, které skvělé přestávají být, dělá to za vás S&P 500. Tím, jak se ale soustředí na firmy s velkým tržním kapitálem a má jich v sobě 500, je průměrné roční zhodnocení za 10 let okolo 10 %.

Čím je daný růst akciového indexu

• Inflace – všechno kolem nás je dražší, i společnosti mají svou cenu, a protože prodávají služby a produkty dráž a dráž, ceny akcií a firem jednoduše rostou. Inflace tomu velmi pomáhá, protože v dlouhodobém horizontu mají peníze menší a menší hodnotu, ale aktiva, která něco produkují a přinášejí peněžní toky a zisky, mají větší a větší hodnotu.
• Růst populace – je nás na planetě víc a víc, takže roste konzumace a každý rok je víc lidí, kteří kupují víc služeb a produktů.
• Produktivita – firmy jsou efektivnější a produkují víc služeb a produktů.
• Efektivita díky technologiím – náklady jsou nižší a nižší.
• Rebalancing – jako ten, který proběhne v rámci březnového rebalancingu.

To skvělé, co investor u indexu zažívá, je, že koupí akciový index, který v době nákupu třeba vůbec neobsahuje společnost Apple. Nemusí dělat nic jiného než držet, a po několika letech se mu v ruce ocitne nejlepší společnost s největším tržním kapitálem, aniž by pro to musel cokoliv udělat.

Během rebalancingu se dějí tři hlavní věci. Zaprvé se společnosti přidávají nebo odebírají. Zadruhé se upravují váhy akcií na základě počtu akcií v oběhu a free floatu – index je vážený tržním kapitálem, takže záleží na tom, kolik akcií je dostupných, krát aktuální cena. Společnost může dělat buyback, tedy kupovat zpět své akcie, a počet obchodovatelných akcií se snižuje, nebo naopak akcie ředí, takže jich je víc. Podle toho se hýbe tržní kapitál a to se přepočítává. Zatřetí se upravuje dělitel na základě změny tržní hodnoty, když jsou do indexu přidány nebo z něj odebrány společnosti. Tyto tři věci se provádějí každý kvartál.

Proč většina investorů S&P 500 nepřekoná

Zaprvé nenechají nejlepší firmy ve svém portfoliu růst. To je přesně to, co S&P 500 dokáže. Když tam firmu přidají, pravidla pro vyloučení už nejsou stejná jako pro přidání, takže firmě dávají velký prostor se projevit a drží ji v indexu dlouho. Pokud se tam vykrystalizuje společnost, která začne zabírat víc a víc trhu a zvětšovat svůj tržní kapitál, nechají ji být největší a mít velký dopad na celý index.

Většina jednotlivých investorů to nedělá. Když akcie začne zabírat větší alokaci, leknou se, začnou pozici odprodávat, snižovat ji nebo vybírat částečné zisky, protože mají strach, že by se cena vrátila zpátky. A naopak začnou přidávat do těch, které nepřinášejí dobré výsledky, s vidinou, že jsou levné. Výsledkem je často portfolio s velkou alokací v horších firmách a menší v těch nejlepších. Indexové fondy a ETF dělají přesný opak. Říká se, že ETF jsou natolik „hloupá“, že dokážou neprodat akcie, které jsou nadhodnocené, nechají úspěšné firmy růst a špatné vyřazují.

Jak investuji já: tři hlavní body

Sám investuji jen velmi malou část celkového kapitálu do akciových indexů, jako je S&P 500 nebo Nasdaq. Především se soustředím na výběr jednotlivých společností a tvořím si vlastně svůj vlastní index, protože mířím na vyšší zhodnocení než 10 %. Tady jsou tři hlavní všeobecné body, kterými se řídím a které vám možná mohou pomoci.

Zaprvé investuji jen do fundamentálně skvělých společností. Potřebuji zjistit, jestli je společnost fundamentálně silná – jestli má rostoucí tržby, rostoucí zisky, rostoucí volné peněžní toky, konzervativní balance sheet a další ukazatele, které splňují definici skvělé společnosti. Pokud ano, dávám si ji na watchlist a čekám, až bude podhodnocená. Kromě skvělých fundamentálně silných společností investuji část prostředků také do malých nebo středních růstových firem, které ještě nemají velký příkop, jak říká Warren Buffett, ale postupně si ho budují, vidím v nich potenciál a mají velkou šanci stát se skvělými firmami. Tímto watchlistem se díky parametrům a podmínkám, které používám, výběr zúží prakticky na 1 % všech obchodovatelných akcií.

Zadruhé investuji jen tehdy, když je cena akcie pod férovou hodnotou firmy. Cena, za kterou se společnost právě obchoduje, se nejspíš nerovná reálné hodnotě byznysu – je to jen to, co jsou investoři aktuálně ochotni zaplatit. V krátkodobém hledisku je trh emoční a iracionální, v dlouhodobém následuje hodnotu byznysu. Férovou hodnotu si propočítám určitými způsoby. Jedním z nejpřesnějších, i podle Warrena Buffetta, je diskontovaný volný peněžní tok – peníze vygenerované v budoucnu se zlevní na aktuální hodnotu, a to nám dá nejpřesnější odhad hodnoty firmy. Nejtěžší práce je samozřejmě odhadnout, s jakou pravděpodobností firma ty peníze v budoucnu vyrobí. Mým cílem je koupit firmu podhodnocenou – pokud je férová hodnota tady a cena se nachází tady, dává mi to bezpečnostní polštář pro případ, že se budu mýlit. To mi umožní z investice vystoupit třeba s malým ziskem, na nule nebo s malou ztrátou.

Zatřetí k tomu přidávám technickou analýzu, protože kromě investování jsem i trader, obchoduji krátkodobě a kombinuji momentum s fundamentem. Chci vidět, aby se cena akcie nacházela u silného supportu.

Pokud byste se chtěli o investování naučit víc, podívejte se na mé kurzy na webu tradesmart.cz – najdete tam kurzy zaměřené na trading a krátkodobé obchodování s akciemi a opcemi i investiční kurzy, kde se naučíte investovat například do ETF, vytvořit si vlastní index a portfolio a investovat do fundamentálně skvělých společností a malých růstových firem, které jsou podhodnocené a mají potenciál k dalšímu růstu.