Pasivní příjem je past. Tohle vám neřeknou. / Otázky, co mají výnos

Co je pasivní příjem a existuje vůbec?

Otázka: Co to vlastně je pasivní příjem?

Když pomineme, jestli to existuje, nebo ne, a podíváme se na význam toho slova, představuji si, že ležím někde u moře, mám nohy nahoře na lehátku, sypou se na mě peníze a přemýšlím jen o tom, co si mám koupit a za co je utratit. A vím, že příští měsíc přijdou znovu a zase budu řešit ten samý problém – kam je dát –, aniž bych vyvinul jakoukoliv činnost. Myslím si, že takovou představu o pasivním příjmu má spousta lidí.

Otázka: A existuje vůbec?

Myslím si, že ne – tedy stoprocentně pasivní příjem určitě ne. Dneska o tom budeme hodně mluvit, ale za mě musí být člověk hodně, hodně aktivní, aby vybudoval něco trochu pasivního. Je to o obrovské aktivitě. I když se dnes budeme bavit o věcech, které mají nálepku pasivního příjmu, i tam je potřeba být dost aktivní a je tam dost skrytých věcí, které z mého pohledu vyžadují velkou aktivitu. Není to úplně bez práce.

Největší lež o pasivním příjmu

Otázka: Co je podle tebe největší lež, kterou o pasivním příjmu můžeme slyšet?

Za mě to, že si ho jde vybudovat rychle. Nebo z nuly – z nuly nejde nic, ať už z pohledu vědomostí, nebo financí. Potřebujete vědomosti a pak potřebujete mít kapitál, abyste mohli tyto dvě věci dát dohromady a vytvořit něco, co se aspoň trochu přiblíží pasivnímu příjmu.

Otázka: A když se něco buduje bez velkého kapitálu, musí tomu člověk věnovat strašně moc času?

Přesně tak, je to vykompenzované tím, že do toho budu muset dát víc času. Nebo naopak, pokud budu chtít dát míň času, budu muset víc zaplatit, což zase sníží výnosnost. Jak se říká, žádný oběd není zdarma. Vždy to bude něco stát, něco je potřeba obětovat. Myslím si, že lidé ve většině případů nikdy žádného pasivního příjmu nedosáhnou, protože neinvestují čas a peníze, aby pak získali čas a peníze. Tyto dvě věci podle mě musíte investovat, obětovat, dát je do pohybu, abyste pak mohli mít čas a peníze.

Otázka: A ten čas není jen na vybudování něčeho pasivního, ale i na to, abych se předtím něco dozvěděla?

Přesně tak, chce to opravdu hodně času a ten je vůbec nejdůležitější. Člověk pak velmi snadno udělá chybu, a i když bude mít větší peníze, vůbec nezáleží na tom, jestli půjdu investovat s milionem, s deseti nebo se stovkou milionů – o sto přijdu stejně rychle jako o jeden. Jde tedy především o to věnovat čas nabírání vědomostí a vědět, co jdu dělat nebo co chci dělat.

Otázka: Takže bych už na začátku měla nabírat vědomosti i na ten konec, kdy už člověk peníze má – a mít v plánu, co s nimi budu dělat, i když je ještě nemám?

Přesně. Když jsme budovali a provozovali internetové obchody, já jsem si od začátku představoval, že když mám na účtu 100 000 Kč, mám miliony, desítky nebo stovky milionů. Úplně jsem to přeháněl a vždycky si říkal, jak se budu chovat a co mám dělat. Stejně to říkám i u nemovitostí – máme činžovní domy, řešíme nějaký detail a já přijdu a řeknu: představ si, že těch domů máme sto. Budeme to dělat takhle? Vždyť to není možné. Když mám tři nebo čtyři domy, je to možné, ale u stovky už ne. A najednou začneš přemýšlet jinak, donutí tě to se na to dívat jinak.

Otázka: Tohle je mimochodem hodně dobře popsané v knížce Myšlení k bohatství, kterou teď čtu – přemýšlet dopředu, jako bych to už měla.

Ano, tohle praktikuji prakticky úplně ode dne jedna, co jsme začali podnikat a investovat.

Proč pasivní příjem tak dobře prodává

Otázka: Proč si myslíš, že je pasivní příjem představovaný jako rychlá cesta k bohatství?

Je kolem toho vytvořený poměrně velký byznys a myslím si, že to cílí na jednu z největších slabostí člověka, a to je lenost. Lidská bytost je od přírody líná, obzvlášť po jídle. Evropa je strašně bohatá – můj děda už říká, že lidé trošku degenerují. Bohatství je kolem nás moc, je ho přebytek, a myslím si, že lidé jsou čím dál línější. Proto nálepka pasivního příjmu funguje a prodává spoustu věcí. Je kolem toho byznys, kdy vám lidé říkají: nic neměňte, seďte doma na gauči úplně v klidu, pořád sledujte Netflix, jen udělejte tohle a tohle a bude se vám to sypat.

Nástroj nejblíž pasivnímu příjmu: ETF

Otázka: Jaké jsou vůbec nástroje pasivního příjmu? Ptala jsem se na to na našich sociálních sítích a jedna odpověď jednoznačně převažovala. Dost lidí ale psalo, že nástroj k pasivnímu příjmu v podstatě není úplně pasivní. Co myslíš, že je nejblíž opravdu pasivnímu příjmu?

Když to můžu zhodnotit z vlastních zkušeností – děláme nemovitosti a individuální akcie, indexů moc nedělám, nějaké peníze v indexu mám, ale málo, protože jednotlivé akcie přinášejí větší zhodnocení –, je to za mě jednoznačně index a investování do ETF. To je nejblíž nějakému pasivnímu příjmu, pasivnímu investování. Všechno ostatní je hodně práce, a když ne aktuální, tak určitě předchozí.

Otázka: Třeba najít akcii – když už ji mám nakoupenou, nic moc se neděje, nechávám ji pracovat. Ale předtím, než ji vyberu, se dějí zvláštní věci s žaludkem, protože to lítá nahoru a dolů. Řekněme ale, že ji mám nakoupenou a na pět let jsem zapomněla heslo k účtu.

Ideální případ. Ale samozřejmě ta práce předtím je obrovská. Nejdřív je potřeba získat dovednost, jak dokázat byznys ocenit a koupit ho pod hodnotou, vědět, jak funguje podnikání a jak ho ohodnotit. Pak můžeš jít investovat do individuálních akcií – a pak je na té cestě na akciovém trhu spousta dárků, které spousta lidí přehlíží.

Proč pasivní investování nahrává stock pickerům

Zrovna teď jsem si o tom trochu četl a sleduji, jak se spousta lidí odklání k pasivnímu investování – dám peníze do ETF a to udělá veškerou práci za mě. Já tomu říkám, že při tom nemusíš používat mozek, protože ETF opravdu dělá většinu práce za tebe. A to je vlastně dobrá zpráva pro nás, pro stock pickery – stock picker je ten, kdo vybírá jednotlivé akcie, rozhoduje se a zkoumá konkrétní firmu. Jednu takovou firmu jsme teď hodně zkoumali a zjistili jsme, že je to velmi potrestaná akcie, která má férovou hodnotu úplně někde jinde, než kde se aktuálně obchoduje, a myslím si, že má poměrně dobrý příkop. Můžeme tedy udělat logickou hodnotovou investici postavenou ne na ceně, ale na hodnotě byznysu.

Otázka: To znamená, že kupuji akcii podhodnocenou, takže je tam velká šance růstu?

Ano, kupuji ji za 100 a má hodnotu třeba 200.

Otázka: A dělám vlastně to samé jako index, jen si akcie vybírám sama?

Přesně. Vytvořím si vlastní index, který samozřejmě nemá 500 společností jako S&P, ale třeba deset – já jich mám teď v portfoliu jen sedm, takže jsem takzvaně více koncentrovaný. A zhodnocení je potom daleko vyšší. Co jsem ale chtěl říct: čím víc lidí se odklání k pasivnímu investování, tím víc je příležitostí na individuálních akciích, protože jsou méně zalidněné. Celý trh funguje na základě aukce, a tak tam dochází k opravdu velkým nesrovnalostem, kdy se cena odchyluje od reálné hodnoty. Když to dokážeš najít, máš pořád Vánoce. Jen pak musíš být ochotný trpělivě čekat, až se cena vrátí nebo začne reflektovat reálnou hodnotu.

Otázka: Takže když jsou lidé v indexech, může to způsobovat, že se to ustaluje, nemá to takové výkyvy a takové velké zhodnocení a jde to pomalu nahoru. A díky tomu vzniká šance u jednotlivých akcií, kde jsou výkyvy větší a zhodnocení může být vyšší?

Přesně tak. Není tam jednoduše taková konkurence. Jakmile jednu akcii sleduje hodně lidí, nejspíš ji pochopí. Všichni teď třeba vědí o Googlu, Nvidii nebo Amazonu, že jsou to skvělé firmy, a sleduje je celý svět. I když to půjdeš vysvětlit babičce, vysvětlíš jí, že ta firma asi vydělává peníze a bude to dobrá firma – když vydělá miliardu a dáš násobek 10, bude mít hodnotu asi 10 miliard. A obchoduje se kolem 10, protože to celý svět ví. Nenajdeš tam žádný velký rozdíl, který by ti poskytl zajímavou investiční příležitost a vyšší zhodnocení.

Dividendy, nebo zpětné odkupy akcií?

Otázka: Vraťme se k nástrojům. Na sociálních sítích jednoznačně převažovala odpověď dividendy.

Já dividendové akcie moc nemám rád. Mám radši zpětné odkupy akcí. Firma zpětně koupí svoje akcie a zmenšuje koláč – počet akcií v oběhu. Je to taková nepřímá dividenda, protože i kdyby firma nepřinesla větší zisk, jen tím, že je koláč akcií menší, zisk na akcii vystřelí.

Otázka: Pozastavme se u toho. Dividenda je odměna – když držím akcii, firma mi čtvrtletně nebo jednou ročně pošle na brokerský účet fyzické peníze. A zpětný odkup znamená, že firma má řekněme 100 akcií, já je nakoupila za nějakou cenu a ona teď ten balík zmenší, stáhne akcie z oběhu, a tím se hodnota mých akcií zvýší?

Přesně, zvýší se tvůj podíl ve firmě.

Otázka: Ale abych ty peníze měla na účtu stejně jako z dividend, musím akcie prodat.

Samozřejmě. Zisk nerealizuješ, dokud neodprodáš. Nemusíš ale prodávat všechno, můžeš prodávat postupně. Pokud firma zpětně odkupuje řekněme 3 % nebo 5 % svých akcií ročně, je to vítr v zádech, kterým ti firma pomáhá. Můžu každý rok odprodat 3 % a pořád si udržovat stejný podíl – a touto formou si z firmy stahovat 3 %. Výhoda a nevýhoda je v tom, že dividenda ti přijde na účet a musíš ji zdanit. Zpětný odkup danit nemusím, protože firma může zpětně odkupovat tři, čtyři roky, a pak už splním u nás časový test tří let. Pak můžu investici odprodat a mám celý zisk v kapse a nemusím ho danit.

Pro růstového investora, obzvlášť na začátku, tedy jednoznačně volím spíš akcie, které dělají zpětné odkupy a zaměřují se na růst, než dividendové akcie. Ve většině případů to totiž bude firma, která se už dostala přes fázi růstu, generuje hodně zisku a tím vlastně říká: nemáme to kam dát do našeho byznysu, nemáme kam růst, jsme ve všech městech a ve všech státech, tak tu hotovost vyplatíme akcionářům. Firmy, které vyplácejí hodně vysoké dividendy, v sobě ve většině případů nebudou mít moc růstu. Je to ale blíž třeba nájmům.

Proč firmy odkupují akcie a proč sledovat insidery

Otázka: Proč by to firma dělala? Proč odkupuje akcie?

Pokud firmu vlastní insideři, jsou automaticky akcionáři. A pokud jejich primárním příjmem není výplata za práci, ale to, že vlastní opravdu velký podíl firmy, chtějí dělat všechno pro to, aby odměnili akcionáře. V mém Investičním klubu na tradesmart.cz hledáme přesně takové firmy. Teď jsme třeba našli jednu firmu, kterou insideři vlastní ze 43 %. Insideři jsou lidé, kteří ve firmě pracují a zároveň vlastní akcie, nebo vlastní víc než 10 % akcií, a tady ovládají téměř polovinu firmy. Tito lidé dělají všechno pro to, aby akcie rostla na hodnotě. Když mají dost hotovosti, budou zpětně odkupovat akcie, protože tím automaticky přinášejí vyšší cenu akcie. Dělají všechno pro to, aby vydělali co nejvíc, a já jsem na stejné lodi, takže automaticky vydělají peníze i mně.

Otázka: Funguje to i obráceně? Že můžou ředit – vydávat nové akcie?

Dobrá otázka. To většinou nebývá dobrá věc, protože čeho je víc, to je méně hodnotné. Zase to ale musíme jít analyzovat. Pokud jsou peníze z vydání nových akcií použité na to, že rozběhnu nové pobočky nebo udělám nový produkt, který v budoucnu přinese peníze, je to dobré rozhodnutí.

Otázka: Takže je potřeba se o to stejně zajímat.

Musí se o to zajímat. Nejde se jen podívat na čísla, projet si nějaké Yahoo Finance a říct si: tady je negativní free cash flow, to je špatná akcie, další blbost. Musíš jít pod povrch, a tím se zabývám.

U pasivního investování souhlasím, že ETF bude pro většinu lidí nejlepší. Opravdu nemusíš používat mozek, většinu práce za tebe udělá ETF. Špatnou firmu vyhodí, dobrou přidá a na dobré dokáže sedět, i když bude hodně nadhodnocená, což většina lidí nedokáže. Budeš ale mít zkrátka průměrné výnosy. Průměr je 10 %, takže podle pravidla 72 zdvojnásobím peníze za 7,2 roku – o tom tu máme také natočený podcast. A to je samozřejmě hrozně dlouhá doba. Pokud je člověk mladý, proč mezitím neležet v knížkách, nestudovat a nenaučit se – obzvlášť pokud ho to baví –, jak fungují byznysy, jak je ocenit a jak přinést vyšší zhodnocení.

Otázka: O tom se ještě budeme bavit – záleží taky na tom, v jakém jsem věku a kdy očekávám, že pasivní příjem přijde. Ale zastavme se ještě u nástrojů. Jsou to dividendy, akcie a ETF, potom určitě nemovitosti, P2P půjčky, se kterými máš mimochodem zkušenost, dnes už ne aktivní – Zonky –, a možná digitální produkty.

Ano, Zonky jsme zkusili. A může to být samozřejmě i knížka. Napíšu knížku a dám ji do regálu. Asi ani moc nebude záležet na tom, jestli je dobrá, ale spíš na tom, jestli je člověk známý a má publikum. Pak ji dokážeš prodat, může se šířit a prodávat pořád, aniž bys pro to něco vynakládal. Ale nikdy to není tak růžové, jak to vypadá. Pamatuji si Arnolda Schwarzeneggera – mám od něj knížku –, který popisoval, že byl jeden z mála herců, kteří přišli do Hollywoodu a divili se, že ostatní herci svůj film nepropagují. Pro něj teprve práce začínala, když film dotočil. Šel propagovat, objížděl každé město, potřeboval nalákat lidi, aby šli film sledovat. Byl strašně moc aktivní a vynakládal pro to velkou aktivitu.

Digitální produkty: setrvačnost, která dojde

Otázka: Zastavme se u digitálních produktů, protože ty se opravdu můžou jevit jako pasivní příjem – natočím kurz, napíšu e-book, vystavím ho, nemusím nic dělat a bude to chodit. S tím máme nějakou zkušenost. Funguje to tak?

Řekl bych, že na velmi omezenou dobu. Bude záležet na oboru a na tom, co to konkrétně je, ale jednoznačně si myslím, že dnes doba letí tak rychle dopředu, že potřebujete všechno dost rychle aktualizovat. Je to za mě neustálé přetáčení a vydávání nových verzí – člověk se posouvá dál, zjistí další věci, něco udělá jinak. Myslím si, že je to velmi daleko od pasivního. Možná nějaký e-book dřív, ale dnes to bude taky hodně konkurenční.

Otázka: Když jsme byli před šesti, sedmi lety v Americe na byznysové konferenci, hlavní řečník říkal, že je to byznys hodně kontaktní a hodně aktivní. Má setrvačnost – napíšu e-book, udělám digitální produkt, a když se mu nevěnuji, může to kolikrát i půl roku fungovat, ale pak to začne pomalu umírat a hrozně dlouho trvá, než se to zase nakopne.

Ano, a vychází to z toho, že máš publikum – uděláš e-book a máš ho komu nabídnout. Pokud ne, musíš jít do placené reklamy, nebo musíš publikum tvořit, a to obnáší šílenou aktivitu, dnes ještě tisíckrát větší než před pěti nebo deseti lety.

Bez kapitálu to nejde: co nejvíc uspořit

Otázka: Každý pasivní příjem má tedy nějakou trvanlivost – dividendy, akcie, nemovitosti i digitální produkt. Jak se ty věci liší?

Bude to hodně subjektivní. Za mě je opravdu nejvíc pasivní ETF, které třeba ještě vyplácí trochu dividend. To je super pasivní věc, pokud je tu někdo, koho fakt nic nebaví – nebaví mě firmy, nebaví mě číst, nebaví mě podnikat, nechci řešit nemovitosti, opravovat dveře a opadané zdi. Pak ETF a dividendy. Ale musíš mít kapitál, a to velký. Na všechno potřebuješ kapitál, ať jsou to nemovitosti, nebo individuální akcie – za něco to musíš nakoupit. Bude tedy záležet na tom, kolik jsi schopen uspořit ze svého příjmu, ať je to podnikání, nebo práce. Podnikání samozřejmě všechno urychluje.

Za mě bych se tedy soustředil co nejvíc na to, aby mi bylo co nejvíc peněz volných na investování. To byl a stále je můj ultimátní cíl – dokázat co nejvíc peněz uspořit. Problém je, že když se lidé dostanou k nějakým penězům, rostou jim životní náklady, zvýší si standard, a tím to všechno strašně brzdí a jsou od pasivity strašně daleko.

Myslím ale, že se na pasivní příjem můžeme podívat i tak, že dělám něco, co mě baví. Je to práce, ano, ale necítím se u toho, jako bych pracoval. To je podle mě ultimátní cíl každého člověka – kde se bude cítit šťastný, nebude to vnímat jako práci a může si říct: pro mě je to vlastně pasivní příjem, protože je to moje náplň, dělal bych to tak i tak, dostávám za to zaplaceno a tímhle žiji. To je podle mě úplně nejlepší pasivní příjem, jestli to tak můžeme nazvat.

Nemovitosti: míle daleko od pasivního příjmu

Otázka: V jakém smyslu je pasivním příjmem nemovitost? U akcií jsme řekli, že to můžou být dividendy.

U nemovitostí je to nájem, tam je to jednoduché. Když nemovitost prodám, už ji nemám a musím kupovat další – to už je obchodování s nemovitostmi. Ale nájem. Jenže to víš, teď to řešíme denně – myslím si, že nemovitosti jsou stovky kilometrů a míle vzdálené od pasivního příjmu.

Otázka: Kde je tedy hranice, kdy je nemovitost pasivní příjem a kdy se ze mě stane její údržbář? Můžu si říct, že se o to nechci starat, nechci hledat nájemce a radši dám 10 % z nájmu někomu, kdo se o to postará.

Na to už potřebuješ mít větší objem nemovitostí. Možná to tak teď necítí lidé, co mají jeden, dva, tři, pět bytů – i když máš do deseti bytů, pořád si můžeš říct, že to může být relativně pasivní, pokud je koupíš v dobrém stavu. Pokud koupíš ruinu, kterou jdeš rekonstruovat, je rekonstrukce peklo, a pak to nějakou dobu drží. Ale i tak – nevzpomenu si na rok, možná ani na jediný měsíc, kdy by se tam něco nedělo, kdybychom někde nekupovali nové dveře nebo okno nebo neměnili podlahu, kliku nebo záchod.

Vezmi si, že jsme zrekonstruovali dům na Pražské v Liberci – je tam 15 bytů a dole provozovna. A už tam potřetí kopeme podlahu ve dvou patrech a rozkopáváme koupelnu, protože tam teď někdo ucpal kanalizaci, odpady. Jsou tam naházené vlasy nebo něco, lidem, kteří tam bydlí, je to jedno. Nejsou tam revizní otvory, technik se tam nedostane, takže musíte rozkopat koupelnu. To vám nikdo nezaplatí – ty peníze musíš vzít z nájmů, pokud z nich něco zbude, a jít to zaplatit. Měli jsme taky špatného nájemníka ve Strakonicích, který nám zdemoloval byt, musel jsem vzít 60 000 Kč a byt opravit. A ještě nezaplatil poslední nájem. Vezmi si, kolik peněz musíš vyndat, jen abys to udržoval a mohl to provozovat.

Pro mě jsou nemovitosti super, je to skvělá diverzifikace. Jakmile se ale dostanete do desítek bytů, rozhodně to za mě nejde dělat bez opravdu schopného správce. A myslím si, že jsme kilometry vzdálení od toho, abychom to nazývali pasivním příjmem.

Otázka: Myslím si, že si člověk musí hodně uvědomit a spočítat, jestli by hodinu času věnovanou řešení problémů – psaní s nájemníky, vybírání nájmů – nezužitkoval líp v byznysu nebo v investování. Pokud ano, vyplatí se to outsourcovat i kvůli jednomu nebo dvěma bytům, protože za tu hodinu udělám mnohem víc práce a peněz.

Samozřejmě ti klesne příjem, s tím vším musíš kalkulovat. Jak jsme říkali na začátku, nic není zadarmo. Jakmile budeš chtít mít víc času a míň starostí, zaplatíš za to víc a automaticky ti klesne výnos. Záleží ale, jestli je to tvoje hlavní, nebo vedlejší náplň. Pro nás je to vedlejší část. Já trávím 99 % času analyzováním jednotlivých akcií a byznysů a hledáním výjimečných situací na akciovém trhu – to mě naplňuje. A i vedle toho víš, kolik nám to žere času. Teď mluvíme skoro každý den s paní správcovou. Řešili jsme jeden dům a mezitím jí přišla zpráva od nájemníka, že na druhém domě praskla voda nebo se tam něco stalo. A říkala: to vám radši ani nebudu říkat, co se stalo, běžte se radši věnovat burze.

Otázka: A teď si vezmi, že to má člověk rozdělené v různých městech – jeden den jede tam, druhý den o 30 km dál.

Mluvil jsem s jedním člověkem, který má dům v Praze, a dá se to udělat i tak, že abyste s tím neměli tolik starostí, podrazíte tržní cenu. Budete mít levnější nájmy, lidi tam udržíte déle, nebudou se tolik točit, budou vděční, že tam vůbec můžou být, a nebudou vás tolik otravovat. Uděláte to trochu víc pasivní, protože si nájemník řekne: když mu napíšu, připomenu se, že tam bydlím za 10 a okolí platí 15 nebo 20, tak mu radši ani psát nebudu, ať o mně radši neví, a budu platit nájem. Automaticky ale zase klesá výnos, protože dům nevyužíváte naplno.

Vyberte si podle své povahy

Otázka: Pak si člověk musí říct, jakou cestou se vydá. Myslím, že investování je celkově hodně o povaze člověka. Jak jsi říkal, je skvělé, když tě ta práce baví – a já si taky musím říct, jestli mě nemovitosti baví.

Marťu, přátelé, nemovitosti hodně baví. Jen tě přeruším, ale teď platí přesně to, co říkám: musíte se zamilovat do bolesti. Jakmile nejste schopni se zamilovat do bolesti, a to dlouhodobé, těžko uspějete v jakémkoliv investování.

Otázka: Možná překvapím i tebe – přemýšlela jsem nad tím včera, když jsem zrovna něco řešila s advokátem. Jsou to opravdu starosti a vůbec nevím, jak to na konci vyjde a jestli to vůbec bude investice. Ale musím říct, že mě to nějakým způsobem baví. Řešení u nemovitostí mi nevadí a určitě mě baví trošku víc než tebe. Je to zvláštní, protože zatím to opravdu žádný pasivní příjem není a ani nevím, jestli někdy bude. Ale ten směr mi nevadí. Zatím mě to baví, může se to změnit, a do investování jsem zatím nezabředla tak jako ty, takže jsme každý nastavený jinak.

Ale musíme říct, že už jsi začala investovat. Marťa mě překvapila – ukázala mi účet u Interactive Brokers a říká: nakoupila jsem tři nebo čtyři akcie. Já říkám: jaké, tyhle? A ona: vždyť jsem u tebe v klubu, vybrala jsem si sama. A už jsi v plusu, viď?

Otázka: Je to opravdu o povaze, jakou investici si vybrat. Měl by si člověk naťuknout všechny, aby si mohl vybrat?

Za mě stoprocentně, obzvlášť pokud jste mladí. Zkuste všechno. Každá věc bude obsahovat něco, co na ní nebudete mít rádi. Nikde není nic, do čeho se zamilujete na 100 % a řeknete si: tohle je ono. Každá činnost, ať je to investování do akcií, nebo do nemovitostí, bude mít nějaký bod, kde si řeknete: sakra, tohle mě na tom fakt štve. Ale pokud je 90 % dobrých, stojí to za to dělat, a to je směr, do kterého se chci ponořit víc. Je to všechno subjektivní.

Otázka: Myslím si, že se to bude měnit i v čase – za pět let tady můžu říkat úplně něco jiného.

Měnit názory podle toho, jakou dostáváš od své činnosti zpětnou vazbu, je za mě hrozně důležité. Nejhorší je, když si člověk řekne: tohle je ta cesta, jdu po ní a zůstanu na ní, sice jsem nešťastný, ale ne. Pak se neděje vůbec žádný progres. Může to měnit i rodinná situace, děti, milion okolností a myslím si, že se to v čase stoprocentně změní. Jinak člověk přemýšlí ve 20, jinak ve 30 a jinak v 50.

Vyzkoušej všechno a obklop se lidmi, co to dělají

Naši mě vedli – už jen když si vzpomenu na sporty – k tomu, ať vyzkouším všechno a naučím se všechno. Dali mě jezdit motokros, pak jsem jezdil na snowboardu, slalom, snowboardcross, freestyle, potom windsurfing, surfing, tenis, golf. Hodně jsme jezdili na kole, pak na dirt bicích, kde jsme skákali velké skoky – tam jsem si zlomil klíční kost. Dělal jsem strašně moc věcí a jsem za to dnes hrozně vděčný. Spoustu sportů umím, takže když teď třeba přijedeme do Španělska, dokážu se potkat s lidmi, hned se zapojit, užít si to a vytvořit si i dobrá přátelství. To mi přijde strašně důležité a má to obrovský benefit, i když mě třeba tenis v deseti letech, kdy mě do něj naši nutili, nebavil. A obecně – být obklopený lidmi, jako jsou tady, má neuvěřitelné dopady na člověka jako celek. Okolí dělá všechno.

Otázka: Proto pokud nás poslouchají mladí nebo i starší lidé, kteří by chtěli někam investovat – obklopte se lidmi, co to už dělají, a mějte je za vzor. Jak jsi říkal v podcastu, kde jsme natáčeli tour po resortu: vykrádáš myšlenky Jasona. Vykrádat myšlenky toho investora a zužitkovat je pro sebe je strašně důležité.

Není potřeba nic moc vymýšlet. Je dobré se podívat, co už kdo udělal a kde, a jestli to není směr, který by vás bavil. Jít se obklopit těmi lidmi – a dnes člověk nemusí fyzicky, může i online.

Dividendy: spíš na udržení bohatství

Otázka: Dividendy se jeví jako asi nejvíc bez práce. Ale jaká to musí být částka, aby to dávalo smysl? Je to strategie pro mladé, nebo spíš na udržení bohatství?

Když to řeknu z voleje, dividendy jsou pro mě spíš na udržení bohatství – chci čerpat pravidelný příjem a zároveň mít investované peníze v něčem, co moc neklesne na hodnotě, ideálně pomalu roste, a stahuji z toho jakoby nájmy. Moc růstu tam nebude a nebudou se tam dít úplně výjimečné věci. Je to tedy spíš pro lidi v pokročilejším věku, kteří už mají větší kapitál, aby to dávalo smysl – jinak bude dividenda strašně malá. Musíme ale říct, že každému dává smysl jiná částka a mění se to s věkem. Nám by před 15 lety dával obrovský smysl příjem z dividend 20 000 nebo i 10 000 Kč, ale dnes by nám nedával vůbec žádný smysl.

Když to vezmu, ať jde o dividendu z akcií, nebo „dividendu“ z nemovitosti, tedy nájem, a chceme se dostat k průměrnému platu, řekněme 40 000–50 000 Kč měsíčně: když najdeš nemovitost s výnosem 5 % z nájmu, což si myslím, že je určitě reálné najít, a bavíme se o hotovosti, bez hypotéky a pákových peněz, které výnos snižují, protože něco stojí…

Otázka: …ale zase zvýší majetek a zvýší starosti.

Ano, to je potřeba říct. Kdo se v nemovitostech pákuje a využívá hypotéku, tomu jde víc o růst než o cash flow. Čím víc páky – třeba 80 na 20 nebo 70 na 30 –, tím víc jde o růst. Když půjdu 50 na 50, říkám tím, že chci mít trochu víc cash flow a nechci si z něj tolik ukrojit. My jsme skočili do extrému – mám jen jeden dům, kde mám hypotéku, všechny ostatní domy mám koupené za cash, protože mým cílem bylo vytvořit velké cash flow. Ne koupit ještě víc baráků a mít z nich poloviční cash flow, dvakrát víc nemovitostí a dvakrát víc starostí. Při 5 % ale potřebuješ mít v nemovitostech 10 milionů Kč, aby ti to dalo přibližně 40 000 měsíčně. A to budou pořád dost hrubé peníze.

Otázka: Přesně to jsem chtěla říct – ta nemovitost ti to sice dá, ale chátrá, rozbíjí se.

Je tam potřeba hodně oprav, renovací a tak dále. Daně – daň z nemovitosti, daň z nájmů –, případně správce. S tím vším musíš počítat. Je to hrubý pasivní příjem.

Akcie s 11% dividendou

U akcií je to podobná suma. Taky určitě dokážeš najít akcie – teď jsem třeba v Investičním klubu našel nádhernou akcii. Jsem zainvestovaný do jedné rodinné firmy a tohle jsou jejich známí. Ta jedna firma jde do růstu a dělá zpětné odkupy akcií – tu mám koupenou. Pak jsem ale našel druhou, téměř totožnou, která naopak vyplácí dividendy, takže nemá moc růstu a všechno vrací akcionářům. Mají teď dividendu 10, skoro 11 %. To je úplně pasivní věc – koupím a jde mi 10–11 % ročně. A myslím si, že ta akcie má pravděpodobně ještě docela dost růstu před sebou na několik let.

To je za mě daleko víc pasivní věc než nemovitost. Musím ale dokázat rozumně ohodnotit byznys a rozumět podnikání. Z dividendy, kterou přijmu, samozřejmě musím zaplatit daň, ale nejsou tam opravy. Maximálně tam budou výkyvy – když firma musí něco opravit, klesne kvůli vyšším nákladům cena, ale nefinancuji to já, a pokud ten pokles nerealizuji prodejem, nic se neděje.

Jaký pasivní příjem mám já: nevybírám, nechávám růst

Otázka: Můžeš ještě jednou říct, jaké formy pasivního příjmu máš ty osobně? Jsou to akcie a nemovitosti. A dividendové akcie?

Velmi málo, úplně zanedbatelně, z toho bychom nepřežili. Do dividendových akcií opravdu téměř vůbec neinvestuji. Z akcií chci stoprocentně růst.

Otázka: Takže nevybíráš, buduješ kapitál, hromadíš. V tom případě se to ani nedá moc považovat za pasivní příjem, protože to sice generuje, ale nevybíráš to.

Přesně tak, protože nechci porušit nejdůležitější pravidlo, které říkal Charlie Munger: složené úročení je osmý div světa – jak řekl Albert Einstein – a naším úkolem je ho nenarušit. Jakmile do toho půjdu sahat a stahovat si z toho peníze, narušuji tento osmý div světa – složené úročení, které nejvíc funguje v délce času – a podkopávám si sám nohy. Radši tedy utratím nájem z nemovitosti, který mi už stejně přišel na účet a musím ho zdanit, než abych šel odprodat firmu. Mohl bych samozřejmě odprodat, stáhnout si třeba milion a jít ho utrácet, ale proč bych to dělal.

Otázka: Když přijde nájem na běžný účet a zdaní se, ty peníze už nepracují a nic negenerují. Ale peníze, které se zhodnotí v akcii a pořád v ní jsou, se úročí složeným úročením.

Přesně tak. Pracuje větší balík a z něj se to zhodnocuje dál. I když je procento třeba stejné, je to víc peněz. To je super.

Otázka: A Zonky, P2P půjčky, se už aktivně nevěnuješ? To bylo jen ze začátku, kdy jsi chtěl okusit různé formy pasivního příjmu.

Ano, přesně.

Co je nejméně pasivní, i když to tak nevypadá

Otázka: Co z toho je nejméně pasivní, i když to tak třeba nevypadá?

Asi už jsme to řekli – za mě jednoznačně nemovitosti. Možná je to teď období, kdy rekonstruujeme jeden dům a je s tím spousta starostí. Ale když se nad tím zamýšlím, s těmi dalšími jsou taky. Jak bys mohla říct ty – kdyby mě to bavilo víc, řekl bych si: jasně, tady je věc, která mě štve, ale je tu 99 věcí, které jsou na tom super, tím žiji a je to dobré. Pro mě je to ale asi čím dál obtížnější, protože vím, že když věnuji hodně času čtení o firmách, dokážu tam najít hrozné poklady. Líp se tam uplatním. A je pro mě hrozně těžké diskutovat nad tím, jestli vyměníme troje dveře, nebo ne, když můžu strávit dvě, tři hodiny čtením o firmě, kde zjistím, že má férovou hodnotu 200 a obchoduje se za 100. Baví mě to daleko víc.

Jak dlouho trvá pasivní příjem vybudovat

Otázka: Jak dlouho ti trvalo, než se pasivní příjem vybudoval? V jakém časovém horizontu se bavíme?

Roky, jsou to léta. Za mě je největším urychlovačem podnikání. Pokud chce člověk opravdu urychlit svůj investiční svět, musí najít zdroj pravidelného příjmu, který může investovat. Může to být i tak, že pracuje na projektu, který nic nedává, a pak to dá hodně. Ale kdybych se dnes vrátil zpátky a měl práci, chtěl bych mít práci, která nebude moc náročná, abych při ní mohl dělat něco dalšího – teď navádím lidi, aby v práci dělali něco jiného, což je blbé pro zaměstnavatele –, nebo třeba práci na poloviční úvazek, kterou bych postupně zkracoval. A vedle toho nějaké podnikání – internetové obchody, digitální produkty, služby, consulting, dnes je toho hromada. Vybral bych si věci, které nejsou kapitálově náročné na rozjezd. Pokud to přinese větší cash flow bez velkých kapitálových výdajů, je to věc, kterou bych chtěl dělat co nejvíc. A vedle toho bych pořád studoval a připravoval se na to, jak peníze, které přicházejí a zbývají, dát do práce. A šel bych investovat co nejdřív, i s malou sumou. Nečekal bych, až budu mít miliony. To je podle mě obrovská chyba.

Likvidita: na co se u nemovitostí zapomíná

Otázka: U investice by si člověk měl uvědomit i to, jak moc je likvidní. Nemovitosti jsou oproti akciím hodně nelikvidní – když člověk potřebuje peníze hned, dům ani byt hned neprodá.

Teď jsem prodával jednu investici za stovky tisíc dolarů a jen jsem kliknul. Ve vteřině mám peníze likvidní na účtu a můžu s nimi dělat, co chci.

Otázka: Proces nákupu a prodeje bytu jsou týdny, je to administrativně strašně náročné a na dlouho. I na tohle hledisko se často zapomíná.

A pozor, i to stojí peníze, o čemž taky málo lidí mluví. Když jdu prodat nemovitost, zaplatím makléři třeba 3–5 %, aby mi ji vůbec prodal. I když ji budu prodávat sám, budu platit advokáty a úřady. A když to trvá déle než tři měsíce, jdu kolečko znovu. Z prodeje akcií nic neplatím – kliknu a jsem pryč. Zaplatím úplně zanedbatelný poplatek, dnes je to skoro nic.

Je mi 20, mám nulu a čtu Kiyosakiho

Otázka: Zastavme se u toho, že jsem mladý, je mi 20 let, mám nulu, čtu Kiyosakiho a jsem posedlý pasivním příjmem. To je úplně běžný mladý člověk.

Kiyosaki je za mě dost velký extremista. Taky jsem od něj něco hodně dávno četl, ale nikdy jsem tomu úplně nepropadl.

Otázka: Myslím, že hodně mladých lidí začíná s touhle knížkou v ruce a jsou posedlí pasivním příjmem. Není lepší, místo toho abych v mládí odkládala po tisícovce a byla úplně posedlá pasivním příjmem, efektivně využít čas, získat vědomosti a vybudovat si třeba podnikání?

Rozhodně. Tohle všechno teď vnímám jako obrovský benefit. Tím, že jsme podnikali a pořád podnikáme, jsem myslím schopen hledat jiné podniky, které kupuji – akcie jsou zase firmy. Člověk, kterého baví podnikání a který podniká, bude mít v investování obrovskou výhodu oproti zaměstnanci, protože v investování je úplně všechno jinak než v zaměstnání. Je to nekonzistentní věc, není tam nic pravidelného, že by ti dvacátého přišla výplata. Můžeš mít rok, kdy budeš hodně hluboko v mínusu, a vůbec nic to neznamená. Tohle všechno podnikatel zná, obzvlášť ze začátku si takovými vlnovkami prošel, ale zaměstnanec moc ne. Když se teď ohlédnu zpátky, myslím si, že podnikání zajistilo většinu úspěchu v investování.

Otázka: Je to hezky propojené. Myslím, že někdo, možná Buffett, říkal, že je dobrý investor, protože je podnikatel, a dobrý podnikatel, protože je investor.

A ta druhá věta obzvlášť platí taky. Tím, jak si čtete o dalších firmách a sami podnikáte, dokážete toho tolik aplikovat do svého podnikání, že je to neskutečně provázané. Má to dvojí benefit, je to exponenciální růst – dokážete vybrat firmu a dobře investovat a hned to aplikujete do svého byznysu a zlepšíte svou výkonnost. To je prostě něco úžasného.

Otázka: Je pravda, že kdybych se vrátila o 20–25 let zpátky, věnovala bych asi 90 % času získávání vědomostí a kvalifikace pro něco, kde bych mohla vytvořit velkou hodnotu, a zbytek investování – ne obráceně.

Přesně tak.

Nezáleží na sumě, ale na zkušenostech

Zmínila jsi už, jaká to musí být suma, aby to dávalo smysl. Na začátku nebude dávat smysl vůbec nic a podle mě je to hrozně špatná otázka, kterou si lidé kladou, obzvlášť v mladším věku. To, že mám 20, 25, 30, 35 nebo i 40 let, dám peníze do investice a něco to přinese, je úplně druhotný efekt a nemá to velkou hodnotu. Obrovskou hodnotu mají zkušenosti a vědomosti, které při tom nabereš. Dvacetiletý člověk, který dnes půjde investovat s 10 000 Kč nebo s 500 dolary, na tom samozřejmě nic nevydělá, i když koupí dividendovou akcii. Ale to, že to udělal, naučil se to a šel si o tom přečíst, má tak brutální hodnotu, že až bude mít 5 000 nebo 50 000 dolarů, má najednou vědomosti, dokáže s tím pracovat, dělá daleko míň chyb a líp to aplikuje. Zúročí se mu to, co dělal v době, kdy to na peníze vůbec nedávalo smysl.

Pár takových lidí máme v klubu, jsou i dost mladí a byli u nás i na osobním setkání. Přemýšlejí přesně takhle – vzdělávají se, učí se, studují firmy a vykrádají informace. Musím říct, že je hrozně super pozorovat lidi, kteří jsou s námi dlouho, třeba pět let od začátků. Je neskutečné, co dokážou, a mám z toho fakt radost. Chápou přesně to, že neřeší: mám 10 000, co mi to přinese? 2 000, 5 000? To nedává smysl, tak to nebudu dělat. Takové úvahy vidím kolem sebe hrozně často a jsou hrozně hloupé, protože dovednosti, vědomosti a zkušenosti mají gigantickou váhu. I kdybych měl jít investovat s tisícovkou, jdu to dělat, protože se jdu učit.

U akcií i u nemovitostí je super, že úspěch dokážu replikovat. Když se naučíš myšlenkový postup, jak najít a ohodnotit softwarovou firmu, je velká šance, že příští rok vznikne další softwarová firma, ty ji umíš ohodnotit a řekneš si: tohle je podobné, má to stejnou ekonomiku, tady to vyšlo, je velká šance, že to vyjde taky. Aplikuji, co jsem se naučil, znovu a znovu. Naučíš se nemovitost – uděláš jeden byt a do druhého už půjdeš beze strachu. Ale musíš do toho skočit, i když to na první pohled nemusí dávat moc ekonomický smysl. A čím dřív to člověk udělá, tím líp.

Jak ochránit pasivní příjem před inflací

Otázka: Co dělat, aby mi pasivní příjem za deset let neznehodnotila inflace? Říkal jsi, že dřív jsme si vystačili s 20 000 a bylo to super, ale kdybychom po deseti letech pořád měli 20 000 pasivního příjmu, je to problém.

Takzvaný hedge, tedy obrana proti inflaci, je v tomhle nemovitost, protože nájem roste s inflací. A roste i hodnota nemovitosti – cihly zdražují, příští rok ji nepostavím stejně levně jako letos nebo před pěti lety, všechno je dražší. To se mi na nemovitostech líbí asi nejvíc: příjem roste. I když na to máš hypotéku, ta naopak klesá a příjem roste. Působí to jako nádherná páka, která hraje jen pro investora, což je skvělé.

U akcií musíš kapitál aktivněji překlápět. Když se bavíme o dividendových akciích, můžu samozřejmě sedět na Coca-Cole, která pořád vyplácí dividendy a asi ještě dlouho bude, a můžu si najít pár takových firem. Ale může se objevit další, tak tuhle prodám a přesunu peníze jinam. A dobré firmy taky vyplácejí vyšší a vyšší dividendu. Ta, o které jsem mluvil, má teď dividendu 10–11 % a v dlouhodobém plánu ji chce každý rok zvyšovat o 5 %. To pokrývá inflaci úplně nádherně a ještě něco navíc. Potřebuji ale zase analyzovat, jaká je šance, že to vydrží – jestli si na dividendy půjčují, nebo je vyplácejí ze svých zisků.

Kdy přestat hromadit a začít vybírat?

Otázka: Hodně lidí si řekne: kde je ta hranice, kdy už je na akciovém účtu hotovo a můžu začít vybírat? Každý měsíc tam sypu, zúročuje se mi to – za jak dlouho přijde moment, kdy si něco vyberu a ono se mi to bude pořád zhodnocovat?

To je za mě hrozně subjektivní a každý to bude mít jinak. Ať řeknu cokoliv, můžu říct jen to, jak se na to dívám já, a neznamená to, že je to správně nebo špatně. Záleží na tom, jaký máš cíl a co z toho chceš mít. Já zatím nejsem vůbec nikde blízko tomu, abych přemýšlel, že to zastavím a budu jen vybírat. Mým cílem je spíš dostat to do takového objemu, aby – řeknu příklad – když z toho vyberu na nový dům, bylo to jen nějaké procento.

Otázka: Takže vybíráš maximálně na nějakou další investici?

Teď se bavím o domě, kam bychom šli bydlet my, takže to je spíš pasivum než aktivum. Utopíš v tom hrozně peněz, které ti můžou pracovat někde aktivněji. Takhle se na to zatím dívám.

Otázka: Tohle může lidem, kteří jsou v tom noví, způsobovat zmatek v hlavě. Říkají si: proč vůbec půjdu investovat, když to nemám nikdy prodat a nikdy vybírat?

Já jsem tohle u Buffetta taky dlouho nechápal – proč kupuje firmu, kterou nechce nikdy prodat. Jde o to, že jakmile jsou příjmy, u něj třeba z dividend, tak gigantické, víc peněz na život neutratíte. Dostanete se do fáze, kdy vám bude stačit řekněme 200 000–250 000 Kč měsíčně, abyste mohli na vysoké úrovni žít podle svých snů a platit to celé rodině. Pro každého to bude jiné číslo, ale řekněme, že to bude 10 000 dolarů – myslím, že s tím už se dá žít opravdu nádherný život, asi ne v L.A., ale určitě třeba v Čechách. Pokud se na to dostanu z dividend a nájmů, proč bych něco prodával a brzdil růst, když stejně neutratím víc než 250 000 Kč? Prodával bych jen tehdy, kdybych si chtěl koupit nějakou věc. Pokud se mi bude líbit dům na útesu za 5 milionů eur, potřeboval bych mít na účtu aspoň 60–70, spíš ke 100 milionům eur, abych z toho vzal pět a koupil si takovou blbost, kterou nepotřebuji k životu. Cítil bych se o trošku líp, ale zase bych měl víc starostí, protože bych tam měl zahradu…

Otázka: …a řešil bys, jestli vzít zahradníka, nebo si to budeš sekat sám.

Je to tak.

Pasivní příjem jako zdroj stresu a lenosti

Otázka: Nezpůsobuje pasivní příjem trošku i stres?

Způsobuje – jsou to obrovské starosti řešit, za co mám příští měsíc zase utratit peníze. To je samozřejmě s nadsázkou.

Otázka: Myslím ale, že může způsobovat větší zodpovědnost.

Zodpovědnost rozhodně, a starosti. Čím víc toho člověk má, obzvlášť v nemovitostech, tím víc je starostí a stresu – i u akcií, s tím objemem. Člověk si na to musí zvyknout, obzvlášť když to budujete z nuly. Člověk je nervózní, když nemá peníze, ale když je má, je svým způsobem nervózní taky. Musíš se naučit je kontrolovat a mít nad tím nadhled.

Já jdu směrem, kdy v žádné činnosti nejdu nikde all in. Nevzal bych všechny peníze, co máme, a nedal je jen do akcií, ani jen do nemovitostí. Diverzifikace. Pořád držím i dost hotovosti – něco na spořicích účtech, něco v dluhopisech, v likvidních věcech – a je to poměrně větší suma z celého balíku. Dává mi to větší klid vedle nemovitostí a akcií. Když se jedné věci jeden rok nebude dařit, člověk se úplně nezblázní. Vedle toho pořád jedou nájmy – když se rekonstruuje, nájmy se vypnou, ale peníze zase přijdou odjinud.

Otázka: Může pasivní příjem vést i trochu k lenosti?

Určitě. Pocítil jsem to – možná jsem o tom už někdy mluvil u nemovitostí. Předtím jsme byli naplno v podnikání a naplno v investování do akcií, dejme tomu 50 na 50, a to mě hodně hnalo dopředu. Pak jsme udělali výhybku k nemovitostem a na nějakou dobu jsem zlenivěl, říkal jsem si: je to dobré. Takový ten začátek, kdy pro tu činnost nemusíte nic moc vynakládat, máte paní správcovou, se kterou se jen telefonuje, a bylo to nové, takže se tam ještě nic nedělo. Rychle se to ale změní. U nemovitostí je to pro mě vlastně hodně velký stereotyp. Pořád dokola odpad, záchod, špatné dveře, nájemníci zničili podlahu, předělat podlahu, a zase znovu odpad a záchod. Člověk je pak už znalý, ale u akcií je svět tak rozmanitý – jdeš si poslechnout rozhovor s CEO, posloucháš, jak přemýšlí a jestli má stejné hodnoty, jaké ctíš ty. Je to pro mě daleko zajímavější téma.

Rychlý rozstřel: mýtus, nebo pravda?

Otázka: Už nás trošku tlačí čas, tak si na závěr dáme rychlý rozstřel. Řekneš, jestli je to mýtus, nebo pravda, a máš na každou odpověď 10 sekund. Pasivní příjem lze vybudovat bez vstupního kapitálu.

Nelze, nepravda. Ale můžeš začít s velmi malým obnosem peněz, to je důležité zmínit. A s menším obnosem lze logicky začít spíš v akciích než v nemovitostech.

Otázka: Nemovitosti jsou nejbezpečnější pasivní příjem.

Asi bych souhlasil – je to prostě cihla, můžete si na to sáhnout, i když všechno má svá rizika. Když vezmu statistiky, kolik lidí vydělalo na nemovitostech, málokde najdeš někoho, kdo by řekl: nemovitosti už dělat nebudu, na těch jsem prodělal. Asi se to stane. Zatím jsme v mínusu, ale to se časem změní, když vydržíš – a já mám na tohle naštěstí trpělivost.

Otázka: Kdo má pasivní příjem, ten nepracuje.

Blbost, zatím jsem to nenašel.

Otázka: Pracuje jen, když chce, ne?

Přesně, ale musíš chtít pořád.

Otázka: Pasivní příjem se dá vybudovat přes víkendy.

Přes víkendy úplně nevím, ale samozřejmě po práci – když přijdu ve čtyři, v pět domů a jsem ochotný pracovat do deseti a k tomu dám víkendy, stoprocentně ano.

Otázka: Já si naopak myslím, že musíš pracovat celý týden i víkendy. Další: pokud nemáš na investování alespoň 5 milionů, nemá smysl pasivní příjem řešit.

To je úplná blbost, protože se naopak potřebuješ věci nejdřív naučit, jak jsme říkali. Nejde o peníze. Jde o to, že když je pak budeš mít a řekneš si „kde je ta pasivita?“, uděláš chybu. To se děje neustále. Vezměte si sportovce, kteří jsou na 100 % ve sportu – to je pro ně jejich podnikání – a nedělají nic jiného. Pokud při sportu nevěnují čas nabírání vědomostí, pak mají 10 milionů, dají je do nějaké blbosti a je to fuč. A už nemají ani tu činnost, protože jsou starší a nemůžou ji dělat, takže se k příjmu už nedostanou a je to v háji.

Otázka: To je dobrý příklad. Je lepší mít jeden velký zdroj pasivního příjmu, například velký činžák, než deset malých?

U nemovitostí jsem pro kupovat vícero dveří než jedny. Už jen vzhledem ke zhodnocení a vstupní ceně tě jeden byt v domě vyjde mnohem levněji – jsou to opravdu velké procentuální rozdíly. A v domě si řešíte všechno sami a globálně. Vytvářím si vlastní fond oprav, a když je potřeba něco opravit, vezmu ty peníze a udělám to. Všechno si tam skvěle řídíte sami, energie a podobné věci.

Otázka: A je lepší mít deset menších pasivních příjmů, třeba deset dividendových akcií, než jeden velký?

U akcií je určitě dobré a bezpečnější mít to rozložené. Velká diverzifikace ale zase ubírá na růstu. A to je zase otázka vědomostí a zkušeností – čím víc jich budete mít, tím víc se budete koncentrovat, protože zjistíte, že jediná cesta k nadprůměrnému zhodnocení vede přes větší koncentraci. Z tohoto pohledu i Buffett dělal investice, kde měl 50 % nebo i 100 % v jedné firmě, ale to je extrém.

Otázka: Už uběhlo 10 sekund. Pasivní příjem se daní lépe než příjem z výplaty.

To ano, určitě.

Otázka: Pasivní příjem je jen pro bohaté.

To je blbost. Můžeš mít pasivní příjem, který si vytvoříš a přinese ti 5 000 nebo 10 000. Dobré, ne? Pořád jsou to peníze, které ti hodně pomůžou.

Otázka: Koupit garáž je lepší start pasivního příjmu než koupit byt.

Jednoznačně. V nemovitostech si nadávám, že jsem nekoupil garáže. Nejsou s nimi takové starosti – nemáš tam umyvadlo, žádné trubky. Čím méně věcí se tam může rozbít, tím lépe. A nejsou tam problémoví nájemníci, kteří ničí byt. Za mě je ale nejlepší pasivní investicí v nemovitostech pozemek. Blbé je, že po cestě nevidíš žádné peníze, dokud ho neprodáš, nebo bys ho musel pronajmout.

100 000 Kč aktivně dnes, nebo 50 000 Kč pasivně za deset let?

Otázka: A poslední zajímavá otázka tohoto podcastu: kdyby sis měl vybrat – dnes 100 000 Kč pravidelného měsíčního aktivního příjmu z nějaké práce, nebo za deset let 50 000 Kč pasivního příjmu. Co by sis vybral?

Jednoznačně těch 100 000 dnes, protože ta aktivita mi přináší zkušenosti a dovednosti, a to je to, co chci, aby na začátku rostlo nejvíc. Pokud mi ta činnost přinese ještě 100 000, mám životní náklady 30 000 a 70 000 dokážu uspořit, je to místo, kde chci být. Hodnota peněz dnes je mnohem větší než hodnota peněz zítra, za rok, za pět let, natož za deset let. Potřebuji ty peníze investovat co nejdřív. Těch 100 000 se mi teď zhodnotí mnohem líp a za deset let z nich nebudu mít 50 000, ale mnohem víc – díky složenému úročení a všemu, co jsme dnes zmínili.

Moc děkujeme. Pokud vás napadne nějaké téma, budeme rádi, když nám ho napíšete do komentáře pod video, a příště ho můžeme rozebrat.