Nekupujte akcie v roce 2026, dokud neuvidíte toto.

Přeju vám hodně štěstí, hodně zelených účtů, ale převážně zdraví, protože potřebujeme co nejdelší runway. Potřebujeme se dožít vysokého věku, abychom mohli mnohokrát zdvojnásobit náš účet a využívat tak složeného úročení.

Jak dopadl rok 2025 pro moje veřejné účty

Než se do toho pustíme, pojďme se podívat, jak dopadl rok 2025 pro moje veřejné účty. Jedno z mých konzervativnějších investičních portfolií, kde mám větší objem peněz, dosáhlo zhodnocení zhruba 23,3 %. V portfoliu, kde jsem byl trošičku agresivnější a více koncentrovaný, je zhodnocení něco okolo 31 %. A pro ukázku jedno z mých soukromých portfolií zaměřené na trading a krátkodobé obchodování – to pro mě v roce 2025 dopadlo nejlépe a dosáhl jsem na něm zhodnocení 70,52 %.

Konec roku bez Santa Claus rally a prosincové snížení sazeb

Otázkou, kterou se budeme v tomto videu zabývat, je, jestli nás čeká růst akcií v roce 2026. Ale nejdřív shrňme, co se odehrálo, protože konec roku byl trochu slabší, než jsem sám očekával, a prakticky proběhl bez Santa Claus rally. S&P 500 sice vytvořilo nový absolutní vrchol, ale poslední obchodní den přišla červená svíce, takže rok zakončilo malým oslabením a ne úplně na all-time high.

Fed v prosinci snížil úrokové sazby o 0,25 %, což samozřejmě pomáhá akciím, jejich valuacím i půjčkám, ale zároveň signalizoval pomalejší tempo v roce 2026 – naznačil jen další dvě snížení. Když se podíváme na Polymarket, na leden je pravděpodobnost 90 %, že k žádnému snížení nedojde, a pouze 10% pravděpodobnost dalšího snížení o 0,25 %. Spíš to tedy vypadá, že teď snížení nedostaneme. Může se to ale hodně změnit, protože v tomto roce nás čeká nový předseda Fedu – Jerome Powell odchází a přijde nový člověk, což může hodně zamíchat kartami a přinést i volatilitu. Na to jsem sám hodně zvědavý.

Jinak byl rok 2025 pro S&P 500 velmi pozitivní. Index posílil zhruba o 16 až 17 %, a pokud k tomu přidáme dividendy, které byly myslím okolo 1,5 %, vychází to přibližně na 17,5 % růstu, což je pořád hodně. Samozřejmě ne tolik jako loni nebo předloni, kdy jsme byli někde okolo 25 % za rok. Nasdaq posílil o 20 % a Dow Jones okolo 13 %. Je to tedy třetí rok po sobě s dvojcifernými zisky, hlavně díky boomu umělé inteligence a velkým firmám jako Nvidia, Microsoft a další, které táhly akciové indexy.

Přijde rotace kapitálu k malým firmám?

Otázka je, jestli tyto firmy potáhnou akciové indexy dál. Valuace některých z nich nejsou z mého pohledu úplně přestřelené, ale zároveň nemůžeme říct, že by byly levné nebo že by tam byly nějaké velké příležitosti. Kam tedy směřuji: jestli přijde rotace kapitálu k menším společnostem.

Malé firmy můžeme velmi dobře pozorovat na indexu Russell 2000 – když v TradingView zadáte IWM, to je ETF právě na Russell 2000. Na týdenním grafu je vidět, že Russell 2000 dlouhou dobu opravdu trpěl. Prakticky od roku 2020 se nepohnul nikam a teprve teď vytváří nový absolutní vrchol a překonává vrchol z roku 2021. Malé společnosti tedy byly v posledních letech pod obrovským tlakem a otázka je, jestli se sem bude přesouvat kapitál.

Důležitý ukazatel, který je z mého pohledu potřeba sledovat, je zdraví průmyslu, tedy index ISM. Pokud je pod 50 body, je ekonomika v kontrakci, pokud je nad 50, je v expanzi. Pokud ISM překoná hranici 50 bodů, malé firmy pravděpodobně začnou výrazně růst, protože jsou na zdraví průmyslu hodně citlivé. Aktuálně jsme někde na 48, takže podle tohoto ukazatele jsme stále v ekonomické kontrakci – cokoliv pod 50 je špatné, a jakmile to půjde nad 50, bude to výrazně lepší. Pod 50 se přitom držíme už několik let. Protože malé firmy byly roky pod tlakem, mohly by nyní nabídnout zajímavější zhodnocení než předražené velké technologické firmy.

Na tohle se sám soustředím a můžete mě to vidět probírat prakticky denně v investičním klubu, kde sdílím všechny svoje investice, swingové obchody, watchlisty a analýzy. Zaměřujeme se tam právě na firmy s menším nebo středním tržním kapitálem, které letí tak trochu mimo radar a nemají tak vysoké valuace jako velké technologické firmy.

Konec kvantitativního utahování a krypto

Pozitivní je, že Fed ukončil kvantitativní utahování, takzvané QT, a nyní je na stole možný návrat k tištění peněz, tedy naopak ke kvantitativnímu uvolňování, QE. To by znamenalo příliv obrovské likvidity do trhu, a ten je typicky býčím signálem pro riziková aktiva, jako jsou akcie – obzvláště akcie s menším tržním kapitálem a ty růstové – a zároveň také krypto.

Ve Spojených státech navíc SEC uvolňuje opasky pro krypto, které v roce 2025 zažilo poměrně krušné časy. Bitcoin šel do poměrně velkého propadu a od absolutního vrcholu udělal low zhruba −36 %. Teď chvíli konsoliduje, takže uvidíme, jestli to bude pokračovat, nebo ne. Myslím, že ke konci ledna se dozvíme, jestli platí klasický čtyřletý cyklus. Mnoho investorů a analytiků je ale přesvědčeno, že Bitcoin a krypto celkově tento klasický čtyřletý cyklus poruší.

Čeká nás růst akcií v roce 2026? Statistika je na naší straně

Teď k té nejdůležitější otázce: čeká nás růst akcií v roce 2026? Kdybyste se mě na to zeptali prakticky kterýkoliv rok, odpovím ano. Předpokládám, že akciové trhy budou růst i v roce 2026, a vychází to ze statistiky, která je na naší straně. Ze 74 posledních let byl trh v 58 letech v plusu. Statisticky tedy máte téměř 80% šanci, že v libovolném náhodně vybraném roce skončíte v zisku. Já proto vždycky v lednu budu sázet na to, že akciový trh bude v následujícím roce v plusu, protože z 80 % to trefím. Pouze v 16 letech ze 74 skončil trh v záporu. Jinými slovy, poklesy se dějí průměrně jen jednou za čtyři až pět let.

Teď jsme ale měli extrémní roky. Naposledy byl medvědí trh v roce 2022 – nebyl úplně hluboký, ale trval jeden rok. Výnosy v jednotlivých letech i s dividendou, která v tom hraje důležitou roli, byly: 2023 +25,5 %, 2024 +25 % a teď můžeme doplnit 2025 s nějakými 17,4 %. To jsou obrovské roky. Pokud na sociálních sítích posloucháte někoho, kdo vám sdílí úžasné výsledky a začal investovat v roce 2023 nebo 2024, prakticky nic nezažil. Zažil velkou anomálii na trhu, kterou lze přirovnat pouze k jediné situaci, která tu od roku 1950 nebo možná ještě déle byla – k období před rokem 2000.

Tam vidíme to, co se opakuje teď: 1995 +37 %, 1996 +22 %, 1997 +33 %, 1998 +28 %, 1999 +20 % a pak bum, rok 2000. A to jsme pořád na S&P 500. Na Nasdaqu, protože to byla dotcom bublina, byly výsledky ještě vyšší, ale pak byl i pokles hlubší. Na S&P 500 je vidět, že málokdy přišlo po sobě tolik let nad 20 % nebo okolo 20 %. Teď máme třetí rok – 25 %, 25 % a 17,4 %, tedy skoro 20 % – a otázka je, jestli přijde čtvrtý plusový rok v řadě a o kolik procent může index pravděpodobně posílit.

Co následuje po třech silných letech po sobě

Od roku 1928 nastalo globálně 12 případů – netýká se to jen akciových indexů ve Spojených státech, ale i Asie a dalších zemí – kdy trh rostl o 20 % a více tři roky po sobě. V polovině těchto případů, tedy zhruba v šesti, si trh ve čtvrtém roce vedl ještě lépe. Funguje tam něco, čemu se říká momentum: když máte dobrý rok, staví se na něm další a momentum má typicky setrvačnost. Historická data naznačují, že po takových sériích často následuje další pozitivní rok, ale průměrný růst ve čtvrtém roce je okolo 12 %. To je dobré číslo, které si můžete zapamatovat. Růst se nám tedy malinko zpomaluje a je dost pravděpodobné, že se může zpomalit dál.

Pokud se podíváme pouze na americký index S&P 500 s celkovými výnosy včetně dividend, došlo od roku 1928 jen ke třem takovým případům a všechny se týkaly období před dotcom bublinou. Série 1995–1997 (37 %, 22 %, 33 %) a čtvrtý rok 1998 s 28 %. Posuneme-li to o rok, série 1996–1998 (22 %, 33 %, 28 %) a pak 1999 s 21 %. A série 1997–1999 (33 %, 28 %, 21 %) a pak rok 2000, který už byl v mínusu.

Jak se na to tedy dívat? Pokud víme, že trh od roku 1928 rostl takhle čtvrtý rok po sobě pouze před dotcom bublinou, pak tvrdit, že teď poroste čtvrtý rok znovu okolo 20 % – ať už je to 17, 18, 20 nebo přes 20 % – je z mého pohledu možné jen tehdy, pokud věříme, že AI je stejně velká revoluce jako internet. Pak je scénář dalšího 20% růstu v roce 2026 možný. A máme tu samozřejmě spoustu CEO gigantických firem, ať je to Google (Alphabet), Amazon a tak dále, kteří říkají, že ano, je to větší věc než internet.

AI v tuto chvíli přináší kapitálové výdaje (capex) myslím přes 1 bilion dolarů u firem, které do ní investují. Strašně moc na tom benefitují firmy, které prodávají krumpáče a lopaty, jako při zlaté horečce – tedy Nvidia a čipy, které všichni potřebují. Tyto firmy mají obrovský vítr v zádech a otázka je, kdy se tohle všechno začne monetizovat. Spíš je to ale k zamyšlení: čím výš indexy jedou a čím víc jsou natažené – a S&P 500 začíná být dost natažené – tím víc je z mého pohledu limitovaný následující růst. Ve čtvrtém roce je průměr 12 %, a spekulovat na dalších 20 %? Nenechal bych se tím úplně ukolébat.

Proč je pasivní sypání peněz do indexu teď chyba

Nechat se nyní ukolébat tím, že stačí jen pasivně sypat peníze do indexu, je za mě největší chyba, kterou dnes může investor udělat. Proč? V dlouhodobém horizontu S&P 500 samozřejmě funguje, ale nezapomeňme, že tu byly dlouhé roky, kdy mělo S&P 500 zhodnocení 0 % ročně. Naposledy to bylo mezi rokem 2000 a 2008 nebo 2009, kdy přišly dvě krize po sobě, a S&P 500 mělo za 10 nebo i více let prakticky nulové zhodnocení.

Při aktuální valuaci máme P/E indexu někde okolo 27–28, což je poměrně dost vysoko. V roce 2021 jsme samozřejmě byli daleko výš – vrchol byl hodně přepálený, okolo P/E 34–35 – a pak přišel rok 2022, medvědí trh a obrovská inflace, se kterou Fed bojuje až doteď. Pokud se S&P 500 pohybuje okolo P/E 27, je jeho návratnost v následujících letech někde mezi −2 % až +2 %. To samozřejmě může představovat mrtvých 10 let.

Stock picking: výběr individuálních firem s asymetrickým potenciálem

Proto se soustředím na pravý opak. Nespoléhám na drahý akciový index, ale soustředím se na stock picking, na výběr individuálních firem s asymetrickým potenciálem. Myslím, že schopnost vybírat individuální firmy bude pro následujících několik let úplně klíčovým faktorem. Využíváme toho, že se davy hrnou do pasivního investování do ETF. Čím více peněz teče tupě do indexů, tím větší neefektivity vznikají u jednotlivých akcií a tím menší je tam konkurence pro nás, kteří jdeme do hloubky. Právě tam se z mého pohledu skrývají budoucí vítězové.

U swingového obchodování mám portfolio koncentrovanější – vybírám třeba jen tři až pět akcií, skočím do nich, čekám na nějaký pohyb, pak vyskočím, jsem v hotovosti a celé to opakuji znovu. V investičním portfoliu mám akcií více, teď okolo sedmi nebo osmi. Je to stále poměrně koncentrované a jsou to všechno individuální firmy, většinou s malým nebo středním tržním kapitálem. Nejsou to ale penny stocks a podobné divočiny. A čas od času, pokud přijde volatilita – což je téměř jisté, protože v každém roce zkrátka uvidíme pokles S&P 500 o 10 % – se můžou objevit zajímavé příležitosti i u velkých společností.

Možná to vidíte i kolem sebe, mně se to stalo už hodněkrát: slyšíte i dost mladé lidi, kteří přišli k investování. Většina z nich neví, co dělá, nerozumí tomu, jak vybrat a fundamentálně zanalyzovat individuální firmu, co u ní sledovat a jak ji vyhodnotit, takže skončí u S&P 500 nebo možná u Berkshire. Ale když už to slyšíme v našem okolí – řečeno úplně jednoduše, když už i vaše babička má nakoupené S&P 500 nebo kluk, který vyšel ze střední školy – značí to jednu věc: příliv do pasivního investování a do ETF je tak obrovský, že se automaticky může zpomalit.

Pokud byste se chtěli přidat do mého investičního klubu, kde je v tuto chvíli více než 1 400 investorů, kteří si vzájemně pomáhají a hledají individuální příležitosti, můžete se zapsat na čekací listinu pod tímto videem – přihlášky pro nové zájemce jsou teď zavřené a pravděpodobně budou zavřené několik měsíců. Doufám, že to pomohlo, a vidíme se u dalšího videa.