Kompletní PRŮVODCE investováním do akcií (bez tohoto videa nezačínejte) / Otázky, co mají výnos

Otázka: Mám pro tebe připravených pár otázek. Já sama zatím neinvestuji a nemám otevřený žádný účet u brokera.

To jsi neměla říkat – teď bude hodně lidí překvapených, že se mnou žiješ, a jsme spolu už hodně dlouho. Ale naopak si myslím, že to může být pro lidi inspirativní, protože můžeme začít společně od začátku.

S kolika penězi se dá začít investovat

Otázka: S kolika penězi se dá začít, jaká je minimální částka? Mám si nejdřív naspořit nějakou hromádku, nebo si můžu odkládat z výplaty a začít s málem?

Tohle je hodně častý dotaz začátečníků. Pokud se bavíme jen o investování, a ne o tradingu – to jsou dva rozdílné světy, kterými se zabývám – dnes můžeš začít prakticky s jakoukoliv sumou. Zaprvé máme zlomkové akcie. Když jedna akcie stojí 100 dolarů, můžeš si říct, že chceš koupit akcii za 10 dolarů, dostaneš zlomek té akcie a investovala jsi 10 dolarů. Myslím si, že žijeme v době, kdy je začátečník úplně v investičním snu – může vytvářet portfolia, jaká mají profesionální investoři a velké fondy, a může začít investovat a učit se.

Lidé se nás ale většinou ptají, s jakou sumou to dává smysl. A ono to na začátku nebude dávat smysl s žádnou sumou. I když budeš mít na investování 10 000 Kč, 100 000, milion nebo 10 milionů, problém je, že tomu začátečník nerozumí – a stejně rychle přijdeš na trhu o 10 milionů jako o 10 000 Kč. V tom není žádný rozdíl. Je potřeba se do toho ponořit a hodně se naučit. Touto otázkou bych se na začátku tolik nezabýval. Spíš bych se ponořil do vzdělání: jak funguje trh, proč se dějí určité věci, jak vybrat dobrou akcii, jestli investovat spíš do ETF a indexů, nebo do individuálních společností, kdy můžu přejít na individuální společnosti – a hlavně, co je mým cílem.

Investování versus trading: jaký je tvůj cíl

Pokud bys za mnou přišla a řekla, že si chceš vytvořit cash flow, tedy příjem, který si budeš z trhu stahovat, u investování to půjde těžko. Tam opravdu dáváme peníze do firmy na několik let a musíme počkat delší dobu, než se tam něco odehraje – řádově dva, tři, pět let, kdy je ideální se peněz nedotýkat. Žádný příjem si z toho nevezmeš a je velká chyba narušit složené úročení. U tradingu je to naopak: když bys chtěla dělat cash flow, řekl bych ti, ať děláš spíš trading, protože tam rychleji otáčíš peníze. Děláme kratší obchody, které trvají třeba jeden, dva nebo tři měsíce, pak si můžeš stáhnout nějaké peníze a počkat na další situaci. Hodně tedy záleží na tom, co chceš dělat.

Otázka: Zaznělo pár pojmů, které můžeš vysvětlit. Předpokládám, že nejdůležitější otázka na začátek je, co je mým cílem – někdo investuje kvůli cash flow, někdo kvůli inflaci, aby se mu peníze jen zhodnocovaly. Co je to cash flow?

Cash flow je, když z toho chci získávat pravidelný peněžní tok – pravidelný příjem, další výplatu. Ale pozor: u tradingu to nefunguje jako v práci, kde vám každého 20. přijde mzda. Trh je zrádný v tom, že ho vůbec nezajímá, co chceme. Nezajímá ho, že tento měsíc chci vydělat třeba 50 000 Kč. Příležitosti nejsou každý měsíc stejné. Jeden měsíc budou super příležitosti a vyděláš hodně peněz, druhý měsíc nebudou žádné a nevyděláš nic, třetí měsíc budou obchody, ve kterých proděláš. Tvým úkolem je udržet money management a riziko pod kontrolou a utínat ztráty. Na konci roku pak řekneš: vydělal jsem milion korun, v průměru je to zhruba 100 000 měsíčně. Ale nefunguje to tak, že se stanu traderem a každý měsíc budu mít 100 000 Kč.

Money management a koncentrace portfolia

Otázka: Co je money management?

Je to zaměření na riziko, správa peněz – kolik do obchodu dám peněz, kdy utnu ztrátu, strategie. Je to přístup k tomu, jak pracovat s financemi, které tam mám. U tradingu je to daleko důležitější než u investování, ale i u investování to ovlivní tvoje výsledky. Příklad: když dáš do jedné akcie 50 % svého účtu – Warren Buffett měl v Applu přes 52 % v jedné jediné firmě – a ta firma se pohne o 100 %, tvůj účet hodně vyroste. Když budeš mít účet plný 20 akcií, tedy v každé 5 %, tak i když se jedna zdvojnásobí, tvůj účet to prakticky nepocítí.

Otázka: Protože je riziko rozložené.

Přesně tak. Všechno má svá pro a proti. S větší diverzifikací nemůžu očekávat takové zhodnocení. Čím větší zhodnocení chci u investování mít, tím víc musím být koncentrovaný, tedy mít méně pozic. K tomu se ale člověk dostane, až když tomu opravdu rozumí. Když začínáš a dáš do něčeho 50 %, nemáš na to vědomosti.

Otázka: A ani odvahu.

Odvaha je v tuto chvíli špatná, protože to už je gambling – „mám odvahu, tak to tam střelím“. Mimochodem, proto jsou ženy lepší investorky než muži, jsou rozvážnější. Chlap přijde, střelí to tam a vyjde mu to – trh ho kolikrát odmění i za chybu. Myslím si, že většina lidí neví, co má nakoupené, jaké akcie vlastní a co ty akcie vůbec dělají. Když je býčí trh a všechno jede nahoru, je to dobré, ale při korekci a medvědím trhu už to bude horší.

Co koupit, když začínám s 10 000 Kč

Otázka: Když mám menší hromádku peněz, řekněme 10 000 Kč, doporučuješ to moc nerozdělovat? Co bych měla nakoupit, když mám na účtu takhle málo?

Bude záležet na tom, jaké máš vědomosti. Všechno se odvíjí od toho, jak moc tomu rozumíš – jak rozumíš výběru individuálních společností, jak je ohodnotit, určit jejich férovou hodnotu, v jakém jsou trendu a cyklu. Je to poměrně komplikovaná věc. Dá se to ale určitě dělat za běhu a myslím si, že to je vůbec nejlepší. Když tam dám 10 000 Kč, ať jsem mladý, nebo starý, a přijdu o ně, nezmění mi to život – většina lidí dokáže žít dál bez 10 000 Kč. Ale dostanu obrovskou lekci, protože budu pozorovat: tady jsem koupil firmu s malým tržním kapitálem, ta se víc hýbe, je volatilnější; tady jsem koupil Amazon, ten mi udělal 10 %, protože je to gigant. Najednou dostáváš od trhu lekce, které jsou hrozně cenné. Rozhodně bych tedy nezůstával nějakou dobu u investování na demu.

ETF a akciové indexy: velká zkratka

Samozřejmě je tu jedna velká zkratka, a to jsou ETF, která kopírují akciové indexy. Akciový index je soubor akcí – nejznámější je třeba S&P 500, kde je 500 největších společností ve Spojených státech. Index nejde koupit, takže si koupíš akcii ETF, tedy fondu, který má přesně tu skladbu jako akciový index. Koupím jednu akcii, ale vlastním jich 500. S&P 500 je ale hodně koncentrovaný – top pět až sedm akcií zabírá velké procento celkového tržního kapitálu indexu, takže to není rovnoměrně rozložené. Existují i rovnoměrně vážené indexy, kde má každá firma úplně stejný podíl, ale tady je to vážené velikostí firmy: čím je firma větší, tím má na index větší váhu.

Otázka: Mění se firmy v tom fondu, nebo jsou tam pořád?

Mění se – skvělá otázka, k tomu jsem se chtěl dostat. Můžeš použít velkou zkratku a nakupovat ETF vázané na index. U toho prakticky nepotřebuješ používat mozek ani o tom moc vědět. Index nebo fond odvede veškerou práci za tebe: vymění akcie, vyhodí ty špatné, přidá ty dobré a hlavně nechá vyrůst leadery – což většina začínajících investorů nedokáže. ETF totiž umí jednu geniální věc: akcii přidá, pak na ní sedí a nic nedělá. I když se dostane na první pozici největší a nejvýdělečnější firmy, i když je nadhodnocená, pořád ji drží. Začínající investor tohle ve většině případů nedokáže – když tam bude mít zisky, začne ji trimovat, tedy odprodávat a snižovat podíl, a takového růstu na jedné konkrétní firmě nikdy nedosáhne.

Představ si, že bys koupila index před 50 lety. Apple tam tehdy nebyl, nic bys neudělala, a najednou tam máš Apple jako jednu z největších firem indexu. Nemusela jsi tu firmu hledat ani použít mozek. Index je tedy skvělý. Problém je, že jeho průměrné zhodnocení je 10 % ročně. A můj názor je, že s konzervativními 10 % za rok si život moc nezměníš, a už vůbec ne s malými sumami, když si řeknu, že budu spořit 5 000 Kč. Je to lepší než nic. Já se ale zabývám tím, že jdu do hloubky analyzovat jednotlivé firmy, chci být koncentrovaný, proto potřebuji o firmách hodně vědět a dosáhnout mnohem lepšího zhodnocení, než dělá index. To se zase odvíjí od cílů: chci investováním opravdu zbohatnout a změnit si život, nebo chci, jak jsi říkala, jen uložit peníze a pokrýt inflaci? Nebo chci cash flow? I u investování jsme schopni stahovat peníze z trhu – můžeš začít vypisovat opce na akcie, které vlastníš, i když nemají dividendu. To už je ale level číslo dva.

Sledovat portfolio, nebo ne? Klouzavé průměry

Otázka: Když nakoupím akcii nebo fond a držím ho, je dobré to průběžně sledovat, nebo od toho odejít a otevřít si to jednou za měsíc?

Není to dobré sledovat. Čím míň grafy u investování sleduješ, tím lepší budeš mít výsledky – u mě to tak platí. U tradingu samozřejmě grafy sledovat potřebujeme, protože obchod je založený hlavně na nastavení grafu, ne tolik na fundamentu. U indexu se ale podle mě lidé můžou řídit prakticky dvěma ukazateli.

První je klouzavý průměr, tedy průměr ceny. Představ si, že máš cenu ETF nebo akcie za nějaké období a zprůměruješ ji. Říkal to Charlie Munger: pokud by investor měl udělat jedinou věc, podle čeho se řídit u klouzavých průměrů, ať si dá do grafu 200týdenní klouzavý průměr a nakupuje, když se cena dostane k tomuto průměru.

Otázka: Za jaké období je ten průměr?

Grafy můžeš sledovat hodinové, minutové, denní – v denním grafu představuje jedna svíčka jeden den. V týdenním grafu svíčka otevře v pondělí a zavře v pátek. Tady jde o klouzavý průměr aplikovaný na 200 týdnů. Hodně používaný je i 200denní, je taky skvělý a dívám se na něj, ale vysloveně pro pasivní investování je 200týdenní klouzavý průměr magie. Dej si ho do grafu a uvidíš, kolikrát se ho cena dotkne. Není to moc případů, ale když tam dojde, je to místo, kde chceš index nakupovat.

P/E ratio indexu a kdy dokupovat

Druhá věc, na kterou se v investičním klubu díváme prakticky každý měsíc, je P/E ratio indexu. P/E je price to earnings, cena vůči zisku – kolik firmy v indexu dohromady vydělávají a jaká je jeho cena. Dá ti to násobek, tedy návratnost v letech. Když jsme kupovali dům ve Strakonicích, byl tam násobek 10, protože se investice vrátí za 10 let – pořizovací cena vůči příjmu z nájmů. Firmy zase prodávají produkty a služby a mají nějaké zisky. Každý kvartál výsledky reportovat musí a můžeš se na ně podívat.

Zkoumám průměr P/E za posledních 10 let, za posledních pět let, a jestli je P/E hrozně vysoko. Teď je myslím někde okolo 22–25, což je poměrně dost – představ si investici s návratností 25 let. Je to dlouho. Hraje tam ale roli druhá věc: zisky firem rostou, nejsou konstantní. I nájmy nám v bytě rostou, protože každý rok zdražujeme, a firmy dokážou zisk zvyšovat ještě daleko rychlejším tempem. Dnes máme AI, které všechno zrychluje, a růst firem je mnohem rychlejší než dřív. Proto mají indexy větší výkonnost než třeba před 15 lety. Teoreticky je tedy P/E 25 v pořádku, pokud zisky rostou 25% tempem – pak je to férová cena. Je to těžké, ale podívat se minimálně na dlouhodobé průměry je dobrý ukazatel, protože historie trhu říká, že se k nim čas od času vrátí. A to je místo, kde bych indexy dokupoval.

Nejsem velký fanoušek toho, že bych si každý měsíc odložil 5 000 nebo 10 000 Kč a šel koupit index za jakoukoliv cenu, i když je úplně na vrcholu. Raději bych čekal, až se index vrátí k průměrům nebo k 200týdennímu klouzavému průměru. Raději bych z 5 000 měsíčně našetřil za 10 měsíců 50 000 a provedl jeden nákup, až bude index u 200týdenního průměru. Možná je to můj handicap – jako trader se snažím trochu časovat trhy a je mi proti srsti kupovat cokoliv, co není podhodnocené.

Jak vybrat akcii: začni u toho, co znáš

Otázka: Firem jsou na burze tisíce. Když bych nechtěla kupovat index, ale konkrétní akcii, jak najdu firmu, kterou mám rozpitvat? Mám vycházet z toho, co mě baví – nedělat analýzu ropné společnosti, když tomu vůbec nerozumím?

To jsi řekla velmi dobře. Začátečník nemá zkušenost s tím, jak projít kvartální nebo roční report firmy a zkoumat, kolik má dluhů a všechny tyhle věci – což nakonec stejně musíš udělat. Ale pro užší výběr je za mě skvělá volba začít tím, co mám rád, kde trávím volný čas. Pokud je to u tebe móda, je tam spousta firem: Louis Vuitton, Hermès, Adidas, Nike, Under Armour, On. Všechny tyhle firmy, které nosíme, jsou na burze, můžeš je analyzovat a bude tě to daleko víc bavit.

Budeš mít navíc automaticky jednu obrovskou výhodu před jakýmkoliv jiným investorem: jsi zákaznicí té firmy. Používáš její produkty, takže když je přestaneš kupovat, něco se ti tam nelíbí – a to může být velká časová výhoda, než se to projeví na trhu. Tenhle problém měl třeba Nike, který se dostal do velmi negativního trendu. Bavili jsme se o tom spolu – Nike je hrozně rozšířená firma, přestali dělat velkoobchod a začali prodávat sami, a to je to, co můžeš zkoumat. Ty to ale poznáš i bez zkoumání, protože jsi zákazník, chodíš do obchodů a najednou si jdeš koupit boty On místo Nike. A já si říkám: proč bych měl držet akcie Nike, když jsem sám začal nosit On a vidím, že se trh tříští?

Spousta lidí to podceňuje, ale jsou to neskutečná data oproti člověku, který k tomu přistupuje matematicky a dívá se jen na tržby a čísla. U firem, které prodávají produkty a služby běžným lidem, koncovým zákazníkům, je obrovská výhoda být zákazníkem, protože zákazník určuje všechno. Když se přestane prodávat, projeví se to v tržbách až v dalším kvartálu, ale ty to můžeš vidět daleko dřív.

Trading, swing a investování z pohledu času

Otázka: Akcie člověk nekupuje na měsíc, je to dlouhodobá investice, takže se tyhle věci můžou projevit časem.

Když už říkáš, že kupujeme na dlouhou dobu, je dobré rozlišit investování od tradingu z pohledu času. Trading je do jednoho roku. Já se zabývám swing tradingem, tedy swingovým obchodováním, a pak investováním. Swingové obchodování znamená, že pozici držím déle než jeden den, přes noc. Kdybych obchod otevřel a zavřel ten samý den, je to intradenní trading – rychlé obchody jen v rámci dne. Swingový obchod může být na týden, na měsíc, ale taky na 11 měsíců a pořád je to swing.

Teprve když je to víc než rok, za mě ideálně déle než tři roky, ideálně pět let, je to investování. Držet déle než tři roky je u nás v České republice teď obrovská výhoda, protože nemusíš nic danit – jsi osvobozená od daně z kapitálového výnosu. Z tohoto pohledu jsme tu prakticky v investičním ráji. A platí obecně: čím víc času investici dám, tím je to bezpečnější. Znáš to z podnikání – než firma vytvoří produkt, dostane ho k lidem a otestuje ho, neudělá to za jeden den. Tady podle mě dochází k velkému střetu: lidé jdou na trh pro rychlé zbohatnutí a zapomínají, že kupují reálné byznysy. Mají nerealistická očekávání, chtějí něčeho dosáhnout rychle – ale kolik nových poboček třeba firma otevře za šest měsíců?

Technická a fundamentální analýza

Otázka: Zmínil jsi fundamentální analýzu. Co to přesně znamená, jak analyzovat společnost?

Jsou dva přístupy: technická a fundamentální analýza. Technická analýza znamená, že se dívám na graf, třeba denní nebo týdenní, na svíčky, a hledám v něm různé cenové patterny. Používám ji převážně pro trading – tam je moje analýza z 80 % založená na technické analýze, pak na neobvyklé aktivitě a teprve pak na fundamentu. Je to proto, že trh je v krátkodobém pohledu iracionální, emoční, řídí se sentimentem a náladou, je volatilní, ovlivňují ho různé události a cena lítá nahoru a dolů, aniž by to na první pohled dávalo smysl.

Cenové patterny nám ukazují náladu na trhu a často se opakují pořád dokola. Cena začne tvořit nějaký cenový pattern, nastavení – například se po vzestupu dostane do konsolidace, chvíli jde doprava, odpočívá a nabírá energii na další pohyb. Pak můžeš sledovat průrazy konsolidace a obchodovat dál ve směru trendu. To je obecně popsaný přístup k technické analýze.

Vedle toho je fundament, kde naopak zkoumám firmu: jak jí rostou tržby, odkud pocházejí, s jakými produkty se jí daří nejlépe a nejhůř, jaké má hrubé a čisté marže, volné peněžní toky, jak je zadlužená, kolik má hotovosti na účtech, jestli drží jiná aktiva nebo vlastní nemovitosti. To je fundament, jádro. Graf mě tam vůbec nezajímá, chci poznat firmu. Jak to prezentuji i v investičním klubu, začínám vždy od fundamentu, protože chci fundamentálně silné společnosti následně i krátkodobě obchodovat.

Otázka: Takže se ti investování a trading hezky prolínají.

Přesně tak. Nejdřív si udělám filtr fundamentálně silných společností – to je watchlist, který je v klubu k dispozici, akcie, které splnily opravdu přísná kritéria. Některé z nich mám nakoupené, jiné sleduji. Jde o parametry fundamentu: třeba že firma není moc zadlužená, rostou jí tržby nebo je v cyklickém obratu. Zkrátka mám očekávání, že na několik dalších let se dá předpokládat, že by cena měla růst a byznys prosperovat.

Malé firmy, obory, kterým se vyhýbám, a kde se trh mýlí

Otázka: Ten trychtýř a jeho parametry sis vymyslel ty, nebo jsou nějaké všeobecné, podle kterých bychom se měli řídit?

Jsou samozřejmě všeobecné a bude hodně záležet na tom, do jakého typu společností budeš investovat. Já se hodně soustředím na malé firmy, tedy s menším tržním kapitálem. Nejsou to úplně startupy – i když těžko říct, můžeme říct, že Tesla je startup, protože pořád vytváří nové produkty a pořád s něčím začíná, jak říká Elon Musk. Malé firmy jsou samozřejmě ještě nevyvinuté, ale můžou to být i cyklické firmy, třeba ropné společnosti, které jsou na trhu dlouho, ale jsou malé tržním kapitálem, protože procházejí cykly – jednou jsou velké, pak hrozně malé a pak zase velké.

Moc to tedy nerozlišuji. Mám ale vybrané obory, do kterých nechci nikdy investovat: automobilový obor, aerolinky a biotech, tedy farmaceutické společnosti, které vyvíjejí léky. Důvod je, že jako retailoví investoři – jednotlivci proti trhu – potřebujeme získat výhodu. Hledám obory, kde ji můžu získat, protože potřebujeme koupit za cenu, která je pod hodnotou byznysu. Musíme najít akcii, kde se trh mýlí. Představ si, že se něco prodává za 100, ale já zjistím, že to má hodnotu 1 000. Stanovisko trhu podle ceny akcie je tedy podle mé analýzy chybné. To samozřejmě vyžaduje dost silné přesvědčení – musím být schopný zanalyzovat hodně věcí, abych mohl říct: ne, tohle má reálnou šanci stát 1 000 dolarů místo stovky, trh se úplně mýlí a jdu nakupovat.

Otázka: Jak dlouho taková analýza trvá?

Dlouho. Když analyzuji jednu firmu, jsou to desítky hodin. A když pak založíš první pozici, máš důvod analyzovat ještě víc, protože tam máš svoje peníze. Analýza tedy probíhá nonstop. To děláme v investičním klubu: provedu prvotní analýzu, dám o tom lidem vědět a pak firmu dál analyzuji každý kvartál a držím s ní krok. Analýza nepřestává nikdy. A ta pak určuje, jestli pozici budu snižovat, zvětšovat, nebo ji úplně zavřu, protože jsem přišel na něco, co se mi nelíbí, a objevila se jiná firma, kam peníze raději přesunu.

Otázka: Takže když nakoupím 1 000 jednotek, můžu jich pak 500 odprodat?

Přesně tak, a přesouvat. Je to pak o přesunu peněz tam, kde mi to dá větší výkonnost, větší pravděpodobnost a bezpečnost. Je to široké téma a můžeme o tom udělat samostatný díl, protože vidíte, že škrábání po povrchu nedá odpovědi typu „poslechnu si jedno video, už vím, jak investovat, a jdu do toho“.

Většina lidí to ale takhle dělá. Když trh jede nahoru, je to skvělé, protože můžete koupit cokoliv za jakoukoliv cenu, vyděláváte a máte pocit, že se nepotřebujete nic učit. Trh vás odměňuje za chyby a za neznalost. Jste schopní vydělávat rychle, aniž byste něco znali, což je hrozně nebezpečné. Při první korekci a prvním medvědím trhu se to mění a najednou zjistíte, že akcii budete muset držet hodně let a možná ji necháte spíš pro svoje děti – jestli se vůbec někdy vrátí zpátky, protože jste ji koupili šíleně nad férovou cenou.

Skvělá firma: tržby, zisky, nízký dluh a zpětné odkupy

Když bych měl začátečníkovi popsat jednu cestu, na co se u firem dívat, aby to nebylo moc složité: investovat do skvělých společností. Skvělá firma je ta, které rostou tržby – prodává víc a víc produktů a služeb –, vydělává peníze a rostou jí zisky. Na trhu se obchoduje spousta společností, které vůbec nevydělávají. Dále má konzervativní dluh, ideálně žádný – i takové firmy se dají najít. A generuje volné peněžní toky: po všech nákladech jí zbydou peníze, které by mohla hodit do koše, a byznys by pořád běžel. S volnými peněžními toky pak může investovat zpátky do sebe, rozšiřovat se na další trhy nebo dělat zpětné odkupy akcí.

Zpětné odkupy zmenšují koláč, tedy počet akcií, což přímo přináší hodnotu akcionářům – akcie bude dražší, i když se jinak nic nezmění. Když firma každý rok odkoupí třeba 5 nebo 10 % svých akcií, koláč se zmenší a zisk na akcii vzroste. P/E ratio, tedy cena vůči výdělkům, pak najednou bude hrozně nízké a dojde k takzvanému přecenění akcie – firma vydělává víc na akcii, takže cena hodně vzroste. Tohle v investičním klubu hodně sledujeme a snažíme se vybírat akcie, které zpětně odkupují své akcie, protože je to obrovský vítr v zádech. Začátečník, který přijde na trh, nic z toho neví – a to opravdu jen škrábeme po povrchu.

Otázka: Nedivím se, protože to není full-time job. Je hodně informací a je potřeba se v trhu zorientovat a nejít slepě nakupovat. Zní to hezky – nakoupím akcii, mám to na jeden klik, ale co teď?

Většina lidí začne tím, co zná: chodím do McDonaldu, tak koupím McDonald’s. Nebo začne tím, že „Petr koupil“ – v překladu: nevím vůbec, co vlastním. Pokud by člověk vlastnil dobrou firmu, kde má do detailu prostudovaný fundament, při poklesu by skákal do stropu radostí, že ji může koupit mnohem levněji a víc, protože se trh úplně mýlí. Dostat se do takového přesvědčení vyžaduje se do toho opravdu ponořit, než budeš schopná vybírat individuální akcie a mít to pod kontrolou.

Cash účet versus margin účet

Otázka: Ceny se neustále mění – koupím akcii a za dva dny může být cena nižší. Jak se vyrovnávat se ztrátami? Nedá mi to tam měsíc nekouknout.

Na začátku je to těžké. Když si vzpomenu, jak jsem prodělal prvních 1 000 dolarů, bylo mi úplně na blití.

Otázka: To jsi prodělal v tradingu? Když v investování nakoupím fond nebo akcii, tak aby to bylo o ty peníze, musí firma zbankrotovat.

Pokud budeš na cash účtu, ano. Pokud budeš mít margin účet, stačí, aby se akcie pohnula o 50 % nebo možná i míň, a zbankrotuješ i tak.

Otázka: Tak nám nejdřív vysvětli cash a margin účet, ke ztrátám se pak vrátíme.

Cash účet znamená, že obchoduji jen s penězi, které tam vložím. Mám 100 000, nakoupím 10 společností, do každé dám 10 000. Přijdu o ně, až když všechny firmy zbankrotují, budou vylistované z burzy a cena jejich akcií bude nula. Teprve tehdy přijdu o sumu, kterou jsem do firmy dal.

Margin účet je obchodování na páku, jinými slovy s půjčenými penězi, na úvěr. Broker ti dá k dispozici další peníze – ty jsi poslala 100 000, on ti k tomu dá dalších 100 000, ať je to jednoduchý příklad, takže máš 200 000. Proč nakupovat za 100, nakup za 200. Dejme tomu, že koupíš jednu akcii za 200 000 Kč, tedy jednou tolik, než máš. Když akcie klesne o 50 %, budeš −100 000 a bankrotuješ. Musíš totiž vrátit půjčené peníze – broker si nikdy nenechá sáhnout na peníze, které ti půjčil, ty si vždycky ochrání, takže jako první mizí ty tvoje. Stačí jen 50% pokles, abys byla kompletně vymazaná. A o 50 % se za tvůj život, kdy budeš investovat, pohne téměř každá akcie, a to několikrát. Firma nakonec nemusí zbankrotovat, stačí, aby se pohnula o 50 %. A jsou brokeři, kteří ti dají ještě větší páku, takže když nakoupíš za všechno, stačí třeba i 30% pokles a jsi vymazaná.

Margin je tedy nebezpečný. Využívají ho hlavně krátkodobí obchodníci, kteří potřebují hodně otáčet kapitál, protože funguje něco jako vypořádání hotovosti – když prodám akcii, trvá nějakou dobu, než se hotovost usadí a můžu ji znovu použít na další nákupy. Intradenní obchodník tak často nemá jinou možnost než margin účet. Jednoduché pravidlo na začátek: žádný margin, cash účet. Investování bude daleko snazší než trading a budeš v něm mít daleko větší úspěch.

Otázka: A je i méně časově náročné.

Méně časově náročné, nepotřebuješ sledovat grafy. Víc se zabýváš firmami, fundamentální analýzou a tím, co tě třeba víc baví – číst si o firmě nebo být zákazníkem a sledovat produkty, jestli udělali nové dobré boty. To jsou skvělé katalyzátory: když vyjdou nové boty On a mají úspěch, jdeš na TikTok, podíváš se, jestli je lidé sdílejí, vidíš, že je to nadprůměrné, prodávají se – a když se budou prodávat, promítne se to do kvartálních výsledků. Proč bych to prodával, když je šance, že udělali nový produkt a vydělají víc peněz? Můžeš u toho přemýšlet jinak.

Apple a „buy the rumor, sell the news“

Otázka: A co když udělají nový produkt a akcie se pohne dolů? Teď jsem četla, že Apple vyšel s novými telefony a hned se psalo, že cena jde dolů.

To je dobrý bod, protože to je zase něco, co se dá vypozorovat z historie. Rád a často studuji historii a v investičním klubu se k ní vracíme a hledáme patterny, které se už opakovaly – nejen z grafu, ale i z fundamentu a sentimentu. U Applu bys zjistila, že média to sdílí, všichni jsou nadšení z nového iPhonu a ptají se, proč jim akcie padá. To je to, co Apple běžně dělá: akcie téměř vždy roste před událostí, kde oznamují nové produkty, a pak padá. Když se podíváš na grafy v historii, uvidíš to.

Ve většině případů je to kvůli principu „buy the rumor, sell the news“ – kupuj fámy, prodávej novinky. Trh je totiž prostor, kde investuješ do budoucna. Žádného investora nezajímá, co se děje teď, vždy ho zajímá, co se bude dít – investuješ, abys v budoucnu dostala peníze. Investoři tedy kupují akcie na to, že to dopadne dobře, že udělají dobrý telefon a bude mít úspěch, ale začnou nakupovat už několik měsíců před událostí a na události prodávají. Neznamená to, že to dál nepůjde nahoru – pokud se pak ukážou čísla, pravděpodobně se to vrátí. Ale oni kupovali sentiment, takový swing na tuto událost.

U dlouhodobého investování nakonec řešíme jen to, kolik peněz firma do budoucna přinese, protože hodnota firmy je daná jen tím, kolik peněz vygeneruje ode dneška, kdy ji koupíš, do soudného dne, kdy ji prodáš. Dlouhodobě cena následuje hodnotu, krátkodobě je trh emoční i iracionální a řídí se událostmi: před událostí jde cena nahoru, událost dopadne dobře, ale cena jde stejně dolů. Na první pohled to nemusí dávat logiku, ale dají se v tom najít patterny prostřednictvím historie – zjistíš, že se to u nějaké akcie často opakuje, a můžeš to obchodovat a mít tezi na swing.

Jak se vyrovnat se ztrátami: žaludek a realistická očekávání

Investičně ale jedeš skrz horskou dráhu. Jakmile víš, co dělat, a naučíš se firmy analyzovat, je to už jen o žaludku. A ten potřebuješ mít velký, protože to bude bolet, a to několikrát za život. Warren Buffett, bůh investování, myslím třikrát, možná i víckrát zažil situaci, kdy jeho jmění kleslo o víc než 50 %. Myslet si, že ty nebo já budeme lepší než bůh investování a vyhneme se ztrátám, je úplně nemožné. Najednou tedy máš první data, se kterými musíš počítat, a jdeš do toho s tím. To je obrovské plus, protože většina lidí do toho takhle nejde. Jdou na trh, protože chtějí vydělat peníze, kupují jen proto, aby získali víc. To je první problém psychiky – je potřeba mít realistická očekávání.

Otázka: Ale v realitě je to pak trochu jiné. Jak se se ztrátami vypořádat?

Je potřeba si na to zvyknout, dát tomu čas a je dobré to nesledovat. Mám super ohlasy na to, že lidem hodně pomáhá investiční klub, který mám na tradesmart.cz, s ostatními a s komunitou. Pomáhám jim tam s psychikou v takových časech, jako byla teď cla, kdy se Trump trochu zbláznil a trh se najednou pohnul strašně moc dolů. Lidé se ptali, jestli mají prodávat, co mají dělat, že prodělávají. Ti, kdo byli napákovaní, byli samozřejmě v háji, protože zažili přesně situaci, kterou jsem popsal: pokud nemáš vedle připravené peníze, které můžeš dosypat, broker ti zavolá margin call a řekne „dosyp peníze, jestli chceš, abych ti pozice držel, nebo tě vypnu“.

Já se v takové chvíli soustředím jen na fakta. Podívám se do historie, jestli se to někdy opakovalo, a pak se zaměřuji na to, co vím a co můžu udělat – jak portfolio ochránit nebo co v něm změnit, abych situaci přežil. Ve většině případů už ale máme práci udělanou předem, protože nejlepší obrana proti poklesům je mít v portfoliu skvělé firmy, o kterých víme, že jsou tak silné, že výkyv a krizi přežijí a vyjdou z ní ještě silnější. Pak nemusíš dělat nic, jen potřebuješ uhlídat sebe, aby byl žaludek v pořádku. Bod číslo jedna tedy je nesledovat grafy. A naopak být připravená vypumpovat svoje spořicí účty, protože je to skvělá příležitost nakupovat víc. To je hrozně těžké, když na trhu teče krev, včetně té tvojí.

Otázka: Takže když vidím akcii, kterou mám nakoupenou, v červených číslech…

…musíš se začít radovat a kupovat. Musíš na to vytrénovat svůj mozek – ale to děláš jen tehdy, když si jsi skálopevně jistá fundamentem a analýzou, kterou jsi provedla. Vím, že je to dobrá firma, že tu bude za dalších 5, 10, 15 let, a teď se trh zbláznil, chová se jako šílený maniak, vyprodává se a nabízí mi tu firmu za poloviční cenu, když spadla o 50 %. A některé firmy o 50 % spadly, obzvlášť ty malé, které se hýbou daleko víc. Musím vytrénovat mozek, abych z toho začal mít radost. To od přírody nemáme – člověk je od přírody špatný investor i obchodník, protože máme zafixované, že ztrácet peníze je něco špatného, a máme strach a velkou nervozitu.

Jakmile se dostaneš do emočního vypětí, zužuje se ti pohled na trh, nemáš objektivní mysl a nejsi schopná vyhodnocovat fakta. Díváš se jen na pozice a pořád si opakuješ jednu otázku: Co mám dělat? Padá to, zastaví se to, nezastaví?

Otázka: Takže bych měla jít do toho s předem rozhodnutou věcí.

Rozhodně plánovat, počítat s tím a podívat se, jak se daná akcie typicky hýbe. Já mám třeba v portfoliu akcii, která nemá problém pohnout se o −50 až −80 % a pak vyletět o 120 %. Vím to o ní, takže mě to nepřekvapí. Tohle všechno musíš nastudovat – a nejdřív je dobré vědět, že se to vůbec nastudovat dá, což spousta lidí taky neví.

Otázka: Myslím si, že hodně dá člověku i čas a zkušenosti.

Můžeš hodně nastudovat, ale pak to potřebuješ zažít v praxi. A to je podle mě skvělé na investičním klubu, kde mě lidé vidí obchodovat živě, v reálném čase, s reálnými penězi. Vidí, jak jedu přes hory a doly a jak se v těchto časech chovám – jestli pozice bráním, odprodávám, nebo to naopak beru jako příležitost na základě faktů, které nám trhy dávají.

Akcie, opce a ETF: tři světy, které bych studoval

Otázka: Kolikaletou zkušenost máš?

Obchoduji od roku 2008 a byly to těžké začátky. Nejdřív jsem začal s tradingem, což je ten těžší svět, a teprve pak s investováním. Zaměřuji se na akcie, opce a ETF – to je můj svět. Kdybych dnes začínal znovu, šel bych studovat jen tyto tři obory, protože v nich vydělalo nejvíc investorů nejvíc peněz na této planetě. Z mého pohledu je zbytečné se zabývat čímkoliv jiným. Je dobré soustředit se na takzvané nesmrtelné principy, které budou fungovat navždy. Pokud se chci něco naučit, chci se naučit něco, co použiji do konce života, a ne něco, co bude fungovat další týden.

Různé deriváty se obchodovat dají, neříkám, že ne, ale vítr je tam silně proti tobě a vydělávají na tom hlavně instituce, které tyto možnosti nabízejí, spíš než obchodníci, kteří to nakonec dělají. Když se podíváš na žebříček nejbohatších lidí v jakékoliv zemi, nenajdeš tam forexového obchodníka nebo obchodníka s CFD na zlato – a přitom právě tam je nejvíc lidí. Myslím si, že je to strašně špatně. Kdyby všichni, kdo obchodují forex nebo CFD na zlato a stříbro, přešli na akcie, opce a ETF, jejich výkonnost a úspěšnost by vystřelila do nebe, na úrovně, o kterých se jim teď ani nezdá. Jsou to profesionální nástroje a dávají ti obrovskou výhodu.

Neobvyklá aktivita: insideři a TradeStreet

U akcií je skvělé, že můžeš zjistit, co se děje v pozadí – zmínil jsem slovo neobvyklá aktivita. Kupuješ reálný byznys, a tak tam máš například insidery. Insider je člověk, který pracuje ve firmě – její ředitel, třeba finanční ředitel. Když finanční ředitel nakoupí akcie firmy, kde pracuje, musí to oznámit, jinak jde do vězení.

Otázka: Takže to udělat může, ale musí to veřejně oznámit.

Přesně tak. To sledujeme v aplikaci TradeStreet, kterou jsme udělali. A nejen že to sledujeme, ale všechny insidery testujeme a vidíme, kteří jsou při nákupech úspěšní. To jsou hodnotná data o pozadí firmy. Pokud kupuje finanční ředitel nebo ředitel firmy, je to dobrý ukazatel – my jsme outsideři, díváme se na firmu zvenku, on je uvnitř, takže bude mít rozhodně lepší informace než my.

Otázka: Informací je hodně a tohle byly skvělé informace. Můžete napsat do komentáře pod video, jaké téma by vás zajímalo – umím si představit podcast jen o neobvyklé aktivitě.

Stoprocentně, protože informací, témat i neznámých slovíček je tolik, že se to do jednoho podcastu nevejde, a můžeme něco rozvést víc. Je skvělé, že jsme neskončili ztrátami, ale pozitivně – těším se na příští podcast.