Jak překonat S&P 500 výběrem akcií / Q&A

Jak začít investovat

Otázka: Když začínám investovat, co mám jít dělat?

Jako první bych se šel asi nejdřív učit. Samozřejmě je tu možnost začít od ETF, tedy pasivního investování do fondů, jako je třeba S&P 500. Když se pak člověk chce posunout dál, je to pro mě stock picking, tedy vybírání jednotlivých akcí. Ten mám rozdělený na dvě části, jak jsem probíral na vysílání: investování do velkých skvělých firem a multibaggery. To samozřejmě vyžaduje jít víc do hloubky a veškerý obsah, který mě lidé vidí dělat, je právě pro skupinu lidí, kteří se chtějí posunout dál a víc se věnovat stock pickingu.

Otázka: Kdy má smysl přejít od ETF ke stock pickingu? Nebo se to dá kombinovat?

To je skvělá otázka – rozhodně se to dá kombinovat, mít určité procento v ETF a určité procento si vyčlenit na stock picking. Smysl to dává, pokud mi nestačí průměrné zhodnocení zhruba 10 % ročně, které dělá S&P 500, a chci se posunout výš. Na vysílání jsem rozebíral, že jsem prošel asi šest opravdu velmi známých investorů, jako je Warren Buffett nebo Charlie Munger, a týdny jsem studoval, co kdy a kde řekli o tom, jak by investovali s menší sumou peněz, kdyby začínali. A jejich cesta se u všech shoduje: menší akcie, stock picking, speciální situace – přesně ty věci, které jsem tam rozebíral.

Člověk by řekl, že když má na investování míň peněz, začne zadními vrátky, tedy indexem, a bude konzervativní. Ale možná je to právě obráceně. Ukazoval jsem, proč je menší kapitál pro investora, který dělá stock picking, naopak výhodou: menší suma peněz se znásobuje mnohem snáz než velká. S tím má dnes problém Warren Buffett – proto má tolik hotovosti, protože jeho rybníček příležitostí je hrozně malý. Velcí investoři a velké fondy nevyužívají největší výhodu, kterou máme jako retailoví investoři s menšími sumami: máme víc možností a můžeme jít do menších firem. Warren je mít nemůže, protože by je musel koupit celé a stejně by to pro něj byla jen chyba v zaokrouhlení.

Nevztahoval bych to tedy jen k sumě peněz – jestli ETF, nebo akcie –, ale k tomu, kolik o tom člověk ví. Čím víc toho bude vědět, aspoň tak to mám já, tím hůř se mu bude vracet k indexu. Index dělá to, že když tam pošlete 1 000 Kč, rozdá je podle tržních kapitalizací mezi 500 firem podle jejich váhy. Největší váhu mají velké firmy a tam pošle nejvíc peněz, ale index ani ETF neřeší, jestli jsou tyto firmy teď nadhodnocené a obchodují se nad férovou hodnotou. To mi je proti srsti. Najednou chci složit svůj vlastní index z firem, které splňují moje kritéria – daleko užší a menší, ale z opravdu pečlivě vybraných firem, kde v jedné akcii mám určité procento, v jiné víc nebo míň. Takový soukromý index.

Co je skvělá firma

Otázka: Co je to skvělá firma?

Stock picking mám, jak jsem říkal, rozdělený na dvě části. První, která dává smysl jako takový logický přestup pro začínajícího investora, jsou skvělé velké firmy, které většina lidí zná – Meta, Google, Amazon, Nvidia, Apple a další známé firmy. Výhoda je, že je nemusíme tolik studovat do hloubky, protože víme, co dělají. Abych se dostal rovnou k jádru věci: problém je, že tím, jak jsou známé, se ve většině případů obchodují kolem své férové hodnoty. Nebude tam mispricing, nebudou podhodnocené, protože je sleduje celý svět, všichni analytici na planetě vědí, jakou má firma hodnotu, a tak se obchoduje kolem ní – nevystřelí ani hodně pod, ani hodně nad.

Jsou ale situace, kdy se to stane, a to jsou přesně místa, o kterých jsem mluvil a na která čekám: když se skvělá akcie vyprodá. Většinou kvůli nějaké velké všeobecné krizi na trhu, nebo kvůli něčemu, co se stane uvnitř firmy. Hezký příklad je Meta v roce 2022, kdy se Mark Zuckerberg trošku nechal unést a začal hodně investovat do metaverza. Lidé mu přestali věřit a začali akcii prodávat, sešlo se tam víc věcí, do toho inflační krize 2022, a najednou akcie ztratila asi 70 % hodnoty. Taková skvělá a velká firma. A teď je ode dna nějakých +600–700 %, takže lidé se mýlili a cena se přecenila. Firma je přitom silná, velká a zná ji každý.

Co je multibagger a proč je hledám

Otázka: Co je to multibagger a proč jich chceš tolik najít?

Multibaggery jsou pro mě poklady. Na investování mě baví právě hledání pokladů. Multibagger je ve většině případů menší akcie z pohledu tržní kapitalizace. Velké firmy mají bilionové kapitalizace a je velmi těžké si představit, že se několikanásobně zhodnotí. Multibagger pro mě znamená, že zainvestuji a budu mít aspoň krát 3, 5, 10, klidně i 20 – a může to být i krát 100. Mohnish Pabrai popisuje, že rád chytá i stonásobné investice. Je to menší akcie, kterou nesleduje celý svět, většina retailu o ní nemluví a neanalyzuje ji, není příliš populární a často je v nenáviděných sektorech. Můžou to být cyklické akcie nebo různé speciální situace, které nastanou třeba po bankrotu nebo před ním. Vysvětloval jsem to na vysílání – chci je chytit, protože se několikanásobně zhodnotí a potenciál je asymetrický vůči riziku.

Velká firma ale neznamená, že se nemůže vyprodat. Meta se vyprodala o 76 %, Amazon se na svém začátku vyprodal o 80 %. Je to ale výjimečné a nebude to tak časté, protože velké firmy už generují obrovské cash flow, volný peněžní tok – to je hlavní výhoda těchto gigantů. Menší firmy mají samozřejmě daleko větší pohyby, ale riziko je nakonec dané aktivy, která firma má: buď má cash flow, hotovost, nebo nějaký majetek. A pokud ji dokážete koupit blízko této hodnoty, ideálně pod ní – což se nám teď v klubu podařilo u několika akcií –, jsou to pro mě multibaggery, na kterých chci sedět a počkat, až dojde k přecenění a přijde ten několikanásobek.

Samozřejmě se bavíme o několika letech. Chytili jsme třeba Carvanu a tam to trvalo myslím dva tři roky. S dobou je u investování potřeba počítat – firma má nějakou setrvačnost a musíme ji nechat pracovat. Máme tam investici, do které jsme vstupovali myslím minulý rok, a po roce je na +160 %. Ale může tam být i investice, která se bude dva roky plácat na nule nebo na −20 %, a teze bude stále platná. To je místo, kde to spousta lidí nevydrží, přeskočí jinam, změní styl, a to je problém. O tom se ještě budeme bavit.

Proč většina lidí dělá stock picking špatně

Otázka: Na webináři jsi řekl, že stock picking funguje a většina lidí ho jen dělá špatně.

Je to tak. Já jsem to tak na začátku dělal taky. Začínal jsem v roce 2008, což byla hrozná doba – skočil jsem rovnou do hypoteční krize a S&P 500 bylo hned v mém prvním roce na −55 % od doby, kdy jsem vstoupil do trhu. Vůbec jsem nevěděl, co se děje. Teď se tomu směju, možná proto, že jsem tehdy neměl takový obnos peněz, ale i tak není příjemné koukat na to procento – pro mě to byly tehdy obrovské peníze, vlastně všechny peníze, které jsem měl.

Lidé to dělají špatně, protože kupují akcie draho. Nechají se zlákat a kupují to, co zrovna letí – aspoň tak jsem to dělal já –, a pak je v panice prodávají, když padají. A nezkoumají, jestli padají kvůli sentimentu, kvůli mechanickým věcem v trhu, o kterých budeme ještě mluvit, nebo kvůli fundamentu, a to je velký rozdíl. Prostě prodají emočně. Tohle ale není z mé hlavy, řekl to konkrétně Joel Greenblatt, skvělý investor, který ve svém fondu dokázal přinášet 50% zhodnocení ročně snad po dobu 10 let, což je obdivuhodné. Taky se zabývá stock pickingem.

Vyplatí se aktivně investovat s malým kapitálem?

Otázka: Hodně dotazů nám chodí ohledně kapitálu. Když mám například 30 000, vyplatí se mi vůbec investovat aktivně?

Řekněme si nejdřív, že pasivní investování jsou ETF, třeba na S&P 500, a aktivní je stock picking, tedy výběr jednotlivých akcí. Myslím si, že bych to podle sumy vůbec nerozlišoval. Na začátku, ať se bavíme o 30, 50, 100 nebo 500 tisících, i když se člověku podaří zhodnotit účet za rok třeba o 50 % jako Joelu Greenblattovi – předpokládám, že už máte vědomosti, víte, co dělat, máte výběr akcií, které mají reálnou šanci na to, máte trpělivost, žaludek a všechny tyto věci –, bude ta suma dávat smysl? Nebude, protože 50 % ze 100 000 je 50 000 Kč a za to se vám život nijak nezmění. To ale na začátku podle mě vůbec není podstatné, protože co se mění, je investor sám, jeho zkušenosti a vědomosti.

Nezapomínejme, co řekl Charlie Munger: složené úročení je osmý div světa. Známe to u peněz, ale funguje to i u vědomostí. A to podle mě přinese investorovi největší efekt, když se tím začne zabývat, najde v tom zálibu, ideálně vášeň, a stock picking mu bude dávat smysl, protože si chce číst o firmách, zajímá ho podnikání a dává mu byznys smysl. Po pěti letech je to úplně jiný člověk a má i úplně jiný kapitál, a najednou to začíná dávat daleko větší smysl. Ze začátku je to o učení – ponořit se do toho a jít to zkoušet. Je to naopak výhoda, protože když člověk udělá nějaký přešlap, tolik to nebolí – ztratí 30 000, které asi dokáže za nějakou dobu vydělat znovu.

Otázka: A když mám třeba 5 milionů, mám jít investovat do fondu, nebo aktivně?

Zase bych to neřešil konkrétní sumou. Vím, že se na to hodně lidí ptá, ale já to takhle nerozlišuji. Jde spíš o to, jaký je můj cíl, kolik mi je let a co od toho chci – jestli cash flow, nebo růst. A myslím si, že jakmile se člověk ponoří do stock pickingu a najde systém a principy, jak hledat multibaggery, je extrémně těžké jít dát peníze do indexu. Rozdělit to a trošku dát do indexu kvůli stabilitě smysl dává, ale já jsem teď s indexy opatrný, protože nejsou úplně levné.

Proč nekupuji index, i když ho Buffett doporučuje

Otázka: Proč sám nekupuješ index, když ho doporučuje i Buffett?

Myslím si, že si spousta lidí špatně vykládá, o čem mluvíme. Když říkáme „pojďme dělat stock picking, chytat multibaggery“, nemluvíme k široké veřejnosti – je to pro užší skupinu lidí. Samozřejmě to není pro každého a index dává smysl. Proto ho Buffett veřejnosti doporučoval. Já tomu říkám, že u toho nemusím používat mozek: ETF udělá všechnu práci za vás. Koupí akcie, prodá akcie a bude držet i akcie, které by normální běžný investor v propadu prodal, protože by se už nevydržel dívat na ztráty. Je to logický způsob. Ale jakmile člověk umí hledat multibaggery a dělat stock picking, index mu dávat smysl nemůže.

Musím být matematik nebo ekonom?

Otázka: Co když na to nemám hlavu? Nejsem matematik ani ekonom.

To si myslím, že není vůbec podstatné. Daleko důležitější je mít v pořádku žaludek – držet emoce na uzdě. Když už jsem v akcii, není to tolik o výpočtech jako o emocích. Naopak je to hodně o intuici a kvalitativním posouzení: je management dobrý, jsou lidé ve firmě důvěryhodní? Na to nepotřebuji kalkulačku, potřebuji cit na lidi. Ekonomické vzdělání se samozřejmě hodí. Je dobré znát základy účetnictví – co je volný peněžní tok, co je dluh, co je velký a co malý dluh – a trošku se zajímat o svět financí a podnikání.

Pomáhá, když vás to táhne k podnikání a čtení o firmách, nebo když sami podnikáte. Mně třeba hrozně pomohlo, že jsem se stal investorem – stal jsem se lepším podnikatelem ve své firmě. A naopak tím, že jsem podnikatel, jsem si myslím i lepší investor, protože se na firmy dívám jinak, víc z praxe. Investování je tedy spíš o žaludku, když už člověk ví, co má dělat, jak firmy hledat a jak je vyhodnotit.

Kolik času investování vyžaduje

Otázka: V klubu máme hodně lidí, možná většinu, kteří mají normální zaměstnání a investují vedle práce, ale jsou tam i investoři, kteří to mají na plný úvazek. Kolik času týdně musím investování věnovat, abych to dělal pořádně?

Já to dělám nonstop, hlava pořád jede. Ale to je tím, že to neberu jako práci – myslím, že jsem našel takový dar. Jakmile to člověk nebere jako práci, nepočítá u toho čas a je to záliba, a to je z mého pohledu asi to nejlepší, co se může stát. Podle zpětných vazeb, které dostáváme, přináší klub lidem hlavně to, že jim šetří spoustu času. Do firem dám kolikrát desítky a stovky hodin analýz a čtení, a pak jdu do klubu a sdílím, na co jsem přišel a proč dělám to, co dělám. Všechno to mám podložené svými penězi na trzích, protože vezmu vlastní peníze a dám je do akcí, o kterých v klubu mluvím.

K času můžeme říct pár mantinelů. Vycházím z toho, že už mám vzdělání – vím, co dělám, nepotřebuji se učit, co je volný peněžní tok, a jdu firmu zanalyzovat. Pokud budu na skvělých firmách, je to daleko méně časově náročné. Pokud půjdu hledat multibaggery a budu je chtít hledat sám, je časová náročnost největší, protože není snadné je najít. Všechno ze začátku trvá déle – i u brokera s platformou, než si to člověk osahá –, ale jak se to zajede, čas se zkracuje. Totéž s výpisy opcí: pokud už opce umím, vím, jak je zadat a jak fungují, prošel jsem tím vzděláním. Mimochodem, v klubu jsou základy o opcích, o akciích a všechny tyto workshopy.

Ty základní workshopy dostanou lidi k tomu, abychom nastartovali začátečníka a nebyl v tom úplně ztracený. Výpisy opcí pak za mě nejsou tak náročné, pokud už mám selekci akcií, na které budu opce vypisovat. Důležité je vypisovat opce na dobré, fundamentálně silné firmy, které mají parametry na to, že zítra nezmizí z trhu.

Strach ze ztráty peněz

Otázka: Bojím se, že ztratím peníze.

To je oprávněný dotaz a myslím, že z toho má strach hodně lidí. Člověk se vždycky bojí toho, čemu úplně nerozumí, a myslím si, že to nejde úplně odstranit. Riziko tam bude vždycky, vždy ho podstupujeme. Každý multibagger nevyjde. My multibaggery děláme právě kvůli asymetrii: když to vyjde, vydělám třikrát až pětkrát, když to nevyjde, prodělám třeba 50–60 % a jedu dál. Vítězné obchody silně přebíjejí ty prodělečné, které přijdou taky a stoprocentně tam budou.

Odstranit to tedy nejde, ale díky vědomostem a zkušenostem se na to dá zvyknout – i žaludek si musí na začátku zvyknout. Pamatuji si, že když jsem poprvé prodělal nějaké peníze, bylo to 1 000 dolarů, bylo mi zle a musel jsem jít ven. Dnes už to tolik neřeším, takže dá se na to zvyknout. Pomáhá mi taky, že čím víc o firmě vím, čím víc hodin jsem strávil a čím hlouběji jsem ponořený, tím víc rozumím byznysu a tím míň se bojím, když se akcie vyprodá. Jsem si jistý a jdu do toho.

Výkonnost veřejných účtů: oprava 80 % na 55 %

Otázka: Jak je možné, že jsi za jeden rok udělal +80 % na veřejném účtu bez Nvidie, Googlu a Amazonu?

To jsem nasdílel i potom na sítě a omlouvám se, protože jsem to nasdílel chybně. Sdílel jsem printscreen ze svého brokerského účtu ze záložky value, tedy hodnotové záložky, protože jsem chtěl lidem ukázat důkaz, kolik peněz na veřejných účtech spravuji. Tato záložka ale bere i přítoky, tedy nafundované peníze. Výkonnost se měří v TWR – co ta zkratka znamená, je teď jedno –, ale reálná výkonnost portfolia za poslední rok nebyla 80 %, ale 55 %. Mám tam dva akciové účty, se kterými investuji, a dva swingové, se kterými dělám krátkodobější a opční obchody, a ty mají za posledních 12 měsíců zhodnocení 53 % a 55 %. Za to se omlouvám, byla to chyba. Lidé v klubu to ale vidí každý měsíc, protože mají přístup k mým portfoliím a výsledkům, takže vědí, jak to je – a u příspěvku i reagovali, za což jim děkujeme.

I tak je 55 % silně nad trhem. Z hlavy si to teď nepamatuji, ale S&P 500 je za poslední rok myslím okolo 25 % v plusu, takže je to pořád skoro dvojnásobek oproti S&P 500, což je myslím pořád slušné.

Je 46 % na swingovém účtu jen štěstí?

Otázka: Není 46 % na swingovém účtu od začátku roku jen štěstí?

Řeknu úplně otevřeně, že štěstí bude v investování i ve swingovém obchodování hrát velkou roli, prostě to tak je. Někdy má člověk cit a vyjde to a jede to hezky. Letos zatím – musím zaklepat – nemám na swingovém účtu ztrátu, nebo možná jednu, úplně mikro, kde jsem to skoro vypínal na break evenu, nic zásadního. Těch 46 % je opravdu výkonnost swingového portfolia. V klubu dělám výzvy – každý rok začnu nový účet a swingově obchoduji akcie. Není tam páka, žádné deriváty ani margin, je to cash účet a swingové obchodování akcií jen za hotovost, se stop lossem a s cílem.

Otázka: Jsou to stejné akcie, jaké máš nakoupené dlouhodobě? Prolíná se to?

Mám systém, a od té doby, co to tak dělám, se výsledky daleko víc zlepšily – pravděpodobně to potvrdí i lidé v klubu. Propojil jsem investiční svět se swingem. Dřív mi bylo jedno, jakou akcii swinguji, dnes swinguji převážně jen ty, které mám načtené do hloubky. Nemusím je mít nutně v portfoliu, ale musím je mít na watchlistu, takže splňují přísná kritéria, ideálně se obchodují pod férovou hodnotou, a pak je jdu i swingovat. Ukousnu si – já tomu říkám kousek masa z trhu – a jdu pryč. Na investičním účtu naopak sedím, musím jet skrz hory a doly a mít na to žaludek.

Kolik akcí mít v portfoliu

Otázka: Kolik akcí teď v portfoliu máš?

Většinou se snažím mít mezi pěti, šesti až deseti akciemi. Na watchlistu jsou to desítky. Firmy z něj vyřazuji a přidávám celkem často. Některé jsou tam stálejší a držím s nimi krok, ale řekl bych, že skoro každý kvartál jsme schopní najít něco velmi zajímavého, co nutně není hned k nákupu. Dáme to na watchlist, sledujeme to, případně si to připravíme na swing, začneme vypisovat opce nebo čekáme, až cena přijde k férové hodnotě, a mezitím to nastudujeme.

Otázka: Kolik akcí by tedy měl člověk v portfoliu mít? Říkal jsi pět až deset – to je docela málo.

Pět je spíš spodní hranice, spíš k deseti. Teď jich mám myslím osm. Myslím si, že okolo 10 akcií je dostatečná diverzifikace, protože když to rozdělím rovnoměrně, budu mít 10 % v jedné firmě. A pokud výběr udělám pečlivě – zatím se mi nestalo, že bych koupil firmu, která by zbankrotovala, tedy šla na nulu. Neznamená to, že se to nemůže stát, ale myslím si, že v časovém horizontu, ve kterém to člověk dělá, je ta pravděpodobnost, když to udělá dobře, velmi malá.

I když to na první pohled pro někoho, kdo má desítky akcí, nemusí vypadat jako dostatečná diverzifikace, snažím se mít portfolio, jehož pozice mezi sebou nekorelují, tedy nehýbou se stejně. Například vím, že když poroste jeden sektor, jiný bude ve většině případů padat – mám jednu firmu z jednoho sektoru, druhou z jiného a třetí zase z jiného, takže riziko je rozložené i takhle. Měl jsem období, kdy jsem měl v portfoliu 20–25 akcí, a to se nedá sledovat tak, aby člověk šel do hloubky a budoval si silné přesvědčení. Pro mě to bylo nemožné. A čím víc akcií máte, tím víc se výsledek začne podobat indexu, akcie se zprůměrují a z mého pohledu pak stock picking úplně ztrácí smysl.

Když akcie spadne o 30 %, a já tezi pořád věřím

Otázka: Co děláš, když ti akcie spadne o 30 % a ty pořád věříš tezi?

Samozřejmě jdu zkoumat, proč se to děje. Zajímá mě, jestli je to jen krátkodobá, přechodná záležitost, nebo jestli to bude mít na akcii dlouhodobý strukturální dopad, a podle toho se rozhoduji, jestli pozici ubrat. Když to řeknu jednoduše: pokud to nemá dopad na volný peněžní tok v následujících pěti letech, nezajímá mě to, ten propad je šum. V dlouhodobém horizontu firma reflektuje svou hodnotu a cena následuje volný peněžní tok.

Co je férová hodnota

Otázka: Co je ta férová hodnota?

Férová hodnota je hodnota firmy – na začátku to lidé často nemusí vědět. Cena, kterou nám aplikace ukazuje v grafu, je aktuální tržní hodnota, ne reálná hodnota byznysu. A trh se často mýlí, častěji u menších firem a speciálních situací, na které se soustředíme, méně často u velkých firem, protože je všichni sledují. Nejpřesnější způsob, jak firmu ocenit, je i podle Warrena Buffetta diskontovaný volný peněžní tok. Volný peněžní tok je všechno, co firmě zbude – můžu ho vzít a hodit do koše a firma jede pořád dál. Spočítám, kolik volného peněžního toku firma vygeneruje v budoucnosti, třeba v dalších pěti nebo deseti letech, a diskontuji ho na dnešní hodnotu, protože peníze v budoucnu mají menší hodnotu než dnes. Tím dostanu nejpřesnější hodnotu. Problém je, že spousta menších firem, právě multibaggerů, netvoří žádný zisk a nemá volný peněžní tok – jak je tedy spočítat? Na to musíte mít jiné metody a na každou firmu a kategorii je z mého pohledu potřeba nahlížet jinak.

Zní to matematicky, ale není to tak hrozné, všechno jsme to schopní udělat z hlavy a prakticky nepotřebujeme ani Excel. Mimochodem, když se lidé ptali Charlieho Mungera, jak Warren počítá hodnotu, řekl, že Warrena nikdy neviděl s excelovou tabulkou a snad ani s kalkulačkou. Stačí nám totiž hrubý odhad, nepotřebujeme konkrétní číslo. Spousta lidí jde do detailů, má na to obrovské Excely, a vypočítat přesný diskontovaný volný peněžní tok je elaborát. Zjistíte ale, že v byznysu je tolik proměnných, že se za měsíc, za tři měsíce nebo za kvartál změní spousta věcí. Nejde o konkrétní číslo – jde mi o to, aby hrubé číslo, které mám, bylo hodně daleko od aktuální ceny. Pokud je blízko, je mi jedno, že je přesné, protože když není hodně daleko, nezajímá mě to. A když je hodně daleko, může být klidně hrubé. Snažím se si tak život zjednodušovat.

Kdy jsou skvělé firmy ve slevě a kdy je prodat

Otázka: Kdy jsou skvělé firmy ve slevě?

Jak jsem říkal: buď když přijde nějaký krach nebo všeobecný propad na trzích – akcie se vyprodávají a stáhne to dolů i tyto firmy, i když se v byznysu nic nemění –, nebo když se v konkrétní firmě stane nějaký problém.

Otázka: A kdy skvělou firmu prodat?

To je samozřejmě těžší otázka. Prodávám ze tří důvodů. První, asi nejčastější, je, že najdu jinou příležitost, kde peníze zhodnotím lépe nebo s větší bezpečností. Druhý je, když je firma extrémně nadhodnocená – znám hrubou férovou hodnotu a cena se dostane daleko nad ni a natáhne se. Myslím si, že pár firem už teď za mě tuto charakteristiku má, a to v AI sektoru, u čipů a úložišť, kde to začíná být opravdu hodně natažené a překoupené. To je místo, kde minimálně snižuji pozici, nebo ji zavírám. Třetí důvod je změna teze: firma strukturálně něco změní, má to dlouhodobý dopad a už to není to, proč jsem do ní investoval.

Otázka: Není to těžké, když máš v portfoliu deset akcí a vidíš příležitost ještě jinde? Přidat ji jako jedenáctou, nebo se nějaké zbavit a nahradit ji?

To, co popisuješ, je podle Mohnishe neustálá práce alokátora kapitálu – a to jsme my. Pořád jen alokujeme kapitál: kam dám teď tyto peníze, má smysl tyhle přesunout a vyměnit? Neustále srovnávám nové potenciální firmy nebo firmy z watchlistu s firmami v portfoliu. A jakmile je někde asymetrie větší… Kolikrát to ale není dobrý nápad – prodal jsem řadu investic, vyměnil je za jiné, ty se začaly plácat a ty prodané vystřelily. To je to riziko, takže se snažím to dělat co nejméně, ale je to kolikrát těžké. Když už jste na svém maximu a víc pozic v portfoliu nechcete, prodávám tu s nejmenším přesvědčením. Vylučovací metoda.

Vlastnosti firmy, která může změnit celé portfolio

Otázka: Jaké vlastnosti by měla mít firma, která může změnit celé portfolio?

Záleží na tom, jestli je to skvělá firma, nebo multibagger. Skvělá firma: růst tržeb, růst zisků, konzervativní dluh, růst volného peněžního toku, silný management a moat, tedy příkop. U multibaggerů záleží, v jaké jsou kategorii, protože to kolikrát může být protichůdné. Kupoval jsem firmu, která měla obrovský dluh, což vůbec není charakteristika skvělé společnosti, ale protože dluh restrukturalizovali, dostali se najednou z gigantického problému, prakticky odvrátili bankrot a cena explodovala nahoru. To je velmi těžké tady popsat, museli bychom mít desetihodinový podcast, kdybychom rozebírali jen konkrétní situace pro jednotlivé kategorie. Detailně to ale rozebírám v Investičním klubu u každé akcie – máme tam sepsanou tezi, co je hlavní, co sledujeme a jestli má firma charakteristiky, aby se z ní mohl stát multibagger.

Čtyři strategie, kterými buduji majetek

Otázka: Na nedělním vysílání jsi mluvil o čtyřech strategiích. Můžeš je jednoduše shrnout?

Jsou to čtyři hlavní strategie, kterými buduji majetek na akciovém trhu:

• Investování do skvělých společností.
• Multibaggery – chytání několikanásobků.
• Swingové obchodování akcí.
• Vypisování opcí – call nebo put opcí na moje investiční portfolio, nebo čistě na separátním účtu, který mám vyhrazený jen pro vypisování put opcí a put kreditních spreadů pro vytvoření příjmu.

Ptalo se mě tam hodně starších lidí, kterou strategii bych dělal, kdybych byl ve vyšším věku a mým cílem nebyl růst a několikanásobky, ale naopak příjem, cash flow, které můžu jít utratit do města. Myslím si, že výpisy put opcí na skvělé akcie jsou úplný ráj.

Otázka: Která z těch čtyř strategií je na začátek nejlepší nebo nejjednodušší?

Rozhodně přechod od ETF ke skvělým akciím. Jak jsem říkal, většina z nás je zná. Čekat na výprodeje, kdy se dostanou pod férové hodnoty – férové hodnoty tedy musím znát – a při výprodejích je důležité rozlišit, jestli je výprodej daný nějakým všeobecným výprodejem, nebo se ve firmě něco strukturálně mění. Musíme si říct, že i některé skvělé firmy se změní ve špatné. Intel byl skvělou firmou, Nike byla skvělou firmou, a podívejte se, kde jsou – a taky jim všechno rostlo. Dobrá zpráva je, že nemusíme být dokonalí. Tím, že máme portfolio nějak rozložené, i když je to 8–10 akcí, tam nezahučíme. Jde o to zareagovat včas a přesunout kapitál.

Otázka: Musím dělat všechny čtyři strategie, nebo si stačí vybrat a kombinovat?

Rozhodně nemusíte, každý si může vybrat, co chce dělat. V klubu jsou lidé, kteří jenom vypisují put opce, protože je tato strategie ohromila – hodně z nich přišlo s tím, že ji vůbec neznali, a tak je zaujala, že dělají jen to. Místo aby dali peníze třeba do multibaggeru, vypisují na něm opce, nebo se svezou jen krátkodobě na swingu a pak jdou zase pryč. Mimochodem i swingem jde dobře vytvořit cash flow, protože nejsem pořád v trhu – udělám obchod, zavřu a čekám. Někdo to používá i tak, že se v tradingu vybije: má separátní účet a s tím větším vedle investuje smysluplně. Každý si musí najít recept sám na sebe.

Rozdíl mezi swingem a investicí

Otázka: Jaký je rozdíl mezi swingem a investicí?

Myslím, že jsme to v jednom podcastu rozebírali jako sprint a maraton. Řekl bych tu jednu věc, kterou jsem detailněji rozebíral na vysílání: každý styl má svou daň. U swingu jdu chytit jen malý kousek pohybu v grafu, a pak může akcie vyletět o 200 % a já už tam nejsem, takže celý pohyb nechytím. Je to samozřejmě rizikovější a náročnější na psychiku. Kolikrát vstoupím, druhý den to gapne proti mně, jsem na −3 %, jdu pryč se ztrátou, a čtvrtý den to vyletí a letí to beze mě. Člověk se tak může dostat do velkého vypětí a pro začátečníka je to peklo – prošel jsem si tím, není to sranda. Investování je daleko větší pohoda, možná i pro začátečníka, protože to držím dlouho.

Lepší je dělat i to, čemu říkám swingové investování. Nebudu to držet tři, pět nebo deset let, ale nemusím to nutně prodat za týden. Dám tomu větší prostor a alokaci, jako bych šel investovat – třeba 10 % nebo 5 %, nebo klidně víc, podle přesvědčení a setupu –, a klidně si počkám tři měsíce, šest měsíců nebo rok a prodám to po roce. Myslím, že takové swingové investování je spoustě lidí blízké a rozumné, a čas od času ho dělám i sám v Investičním klubu. U investování je daň samozřejmě ta, že musím vysedět drawdowny, pohyby dolů – obzvlášť u multibaggerů, kde jich je po cestě dost, −50 %, −70 %, a musíte to vysedět.

Ve většině případů je nejlepší portfolio neotvírat, protože to bude sentiment, ne fundament. A tam se láme chleba – jestli člověk dokáže multibagger chytit, jestli na to má žaludek, nebo ne.

Proč jen deset firem a proč ne Apple nebo Microsoft

Otázka: Proč investuješ jen do deseti firem? Není to moc riskantní? A kdy diverzifikace chrání a kdy už zabíjí výnos?

Myslím, že jsem to už vysvětlil. Pro mě je nad 10, nad 15 akcií už moc, protože se člověk začne přibližovat indexu.

Otázka: Proč nekupuješ velké firmy jako Apple nebo Microsoft?

Hlavní důvod je ten, že mají velkou tržní kapitalizaci – ne že by to nebyly skvělé firmy, jsou to úžasné byznysy. Problém je, že je pro mě hrozně těžké si představit, že tam přijde krát tři nebo krát pět v nějaké dohledné době, dokud tu ještě budu. Je to tedy velikostí tržní kapitalizace.

Co je nejdůležitější u swingového obchodování

Otázka: Co u swingového obchodování považuješ za nejdůležitější?

To je dobrá otázka. Rozhodně risk management. Ani dnes nepovažuji za tolik důležité setupy, které člověk obchoduje, ani technické nastavení. Samozřejmě je důležitý výběr firmy – musí mít charakteristiku, že se hýbe, a společnost vhodná na swing má specifické parametry. Pak je to ale risk management, tedy práce s money managementem: kolik peněz do toho dám, kdy přidám, kdy uberu, kdy vypnu, kdy obchod opustím. A je potřeba to vyhodnotit poměrně rychle, rychleji než u investice. U investování můžeme týden přemýšlet, jestli se něco změní, nebo ne. U swingu na to mám kolikrát dva tři dny nebo den, musím se rozhodnout rychleji.

Proč jsou výpisy opcí lepší než pronájem bytu

Otázka: Proč říkáš, že jsou výpisy opcí lepší než pronájem bytu?

Možná je to teď zkreslené tím, že jsme se dostali do situace – nechci říct problémů –, kdy jsme měnili správce nemovitostí, takže tam máme dost změn a věcí, které nás zaměstnaly a které mi vůbec nejsou příjemné. Mám tak trošku byty a nemovitosti znechucené. Do toho ještě stavíme 17 nových bytů v jednom činžáku, a stavění je pro mě totální šílenost. V klubu jsme teď vypisovali hodně opcí, konkrétně call opce na některé pozice, které mám v portfoliu, a úplně jsem se nad tím zamýšlel. Bavili jsme se s člověkem ve Španělsku, který velmi rád vypisuje put opce, a ten říká: „To je taková pohoda, to je tak dobré.“ A já říkám: „To je opravdu nesrovnatelné s byty.“

Jen pro příklad: držím pozici v akciích přibližně za 4 miliony Kč, vypsal jsem na ni call opce – což je úplně dodatečná strategie k investování – a za poslední měsíc mi to přineslo přibližně 250 000 Kč, možná o něco víc. To je pro mě to, čemu říkám přinesený nájem. Kdybyste si to chtěli přinést v čistém příjmu z nájmu, musíte mít podle mě činžák minimálně za 50 milionů Kč a víc. A to vás samozřejmě hodně zaměstná, pokud si to děláte sami, nebo na to musíte mít člověka, který vám zase sníží výnos – a i tak vás to zaměstná. Teď je to aktuálně otevřený obchod v klubu, kdo jste tam, můžete se na něj podívat, stále běží. Opce expirují v pátek a včera jsme si na vysílání, které máme každou středu, říkali plán, co s tím budeme dělat.

Bez starostí o nájemníka, bez papírování, nic se neřeší. Jen je potřeba dobře nastudovat firmu, což je samozřejmě taky těžké, ale aspoň mě to baví. A záleží to na mně, ne na třetí nebo čtvrté osobě.

Jak jsem našel Carvanu

Otázka: Teď konkrétní příklady, které na vysílání vyvolaly hodně otázek. Jak jsi vůbec našel Carvanu, když všichni počítali s jejím bankrotem? Minulý měsíc jsme se tam v Americe byli i podívat.

Měli jsme tour po firmách ve Spojených státech – projížděli jsme Floridu a zastavovali se ve firmách, a to mě hodně obohatilo. Carvanu jsem ale našel přes guru sekci v naší aplikaci, kterou mají všichni v klubu k dispozici. Sledujeme tam superinvestory, ale nejen ty slavné – šli jsme víc do hloubky, protože fondů jsou tisíce a největší výkonnosti mají menší fondy, ne ty velké a slavné. Zkoumáme tedy především ty. Carvanu jsem našel konkrétně přes jednoho člověka, jehož jméno většině lidí nebude nic říkat, ale má neskutečně koncentrované portfolio a měl v Carvaně snad 60–70 %. To mě praštilo do obličeje: proč tenhle člověk dá tolik peněz do jedné firmy a má v ni takové přesvědčení? Začal jsem ji sledovat, objevil jsem další lidi, kteří ji mají v portfoliu, začalo se mi to prolínat, a pak jsem šel firmu zkoumat, jestli to dává smysl.

Objevili jsme tam gigantický mispricing. Pokud dokážou uřídit dluh, je to byznys s obrovskou bariérou vstupu, protože mají – jak jsi viděla na Floridě – výdejní místa, automaty na auta, a vybudovali obrovskou síť po celých Spojených státech. Investovali do toho zázemí hromadu peněz a jsou připravení na obrovský růst. Po covidu nabrali dluhy, aby rostli, pak samozřejmě přišel propad cen aut, prodeje aut klesly, všechno se spojilo dohromady a přišla blbá doba. Ale pak najednou dluh vyřešili a začalo se to strašně zlepšovat – přišly vyšší marže na auta, které jim díky škále zbývaly. Podle mě je to teď byznys, u kterého si nedovedu představit, že by ho někdo další rozjel, protože rozjet totéž se ziskem je prakticky nemožné – je to úplně uzamčený byznys. Chvíli jsme tam stáli a zákazníci opravdu jezdili.

Proč jsem prodal HIMS a Micron

Otázka: Proč jsi prodal HIMS, když to byl pětibagger?

U HIMS jsme měli něco přes 450 %. Nakonec jsem ho prodal prakticky na nule, vypsal jsem tam nějaké call opce. Prodal jsem ho z důvodu, že jsem objevil větší příležitost jinde a obor zdravotnictví mi není úplně blízký a sympatický.

Otázka: Proč jsi prodal Micron za 55 dolarů a propásl tak 1 300% multibagger?

Je to tak, přátelé, kdo jste v klubu, víte to, klidně to potvrďte v komentářích. Měl jsem nakoupený Micron za poměrně dost peněz za 55 dolarů a dnes je to +1 300 % – kolik stojí, nebudu ani říkat, hrozné. Samozřejmě, že to bolí. To je realita, která se prostě bude dít, každou investici netrefíme. Dobré ale je, že zhodnocení, které vidíte, je i s těmito blbými investicemi – mohlo být ještě lepší. Na Micronu jsem nějaké peníze vydělal, ale samozřejmě ne 1 300 %.

Nebylo to emoční rozhodnutí, důvod je velmi jednoduchý. V roce 2023 Čína zakázala nákup čipů od Micronu a najednou se do toho vložila politika. Pro ně je to poměrně velký trh a já jsem si říkal, že vůbec nevím, jak to vyhodnotit. Víme, jaký je v Číně režim – prakticky to ovládá jeden člověk, a když se zítra vyspí a řekne tohle, tak platí tohle. Nedokázal jsem si tam představit mít investici. Zpětně byla chyba, že jsem to nerevidoval a nevrátil se k tomu, protože jsme tam měli úžasnou tezi. Celá je nasdílená v klubu. Výhoda klubu je, že když tam dnes člověk přijde, má k dispozici obrovský archiv – desítky a stovky hodin materiálu ke studiu, zaznamenané obchody, investice a teze v reálném čase, takže vidí i samotné rozhodování. Micron je ale teď za mě extrémně natažený a to se nedá nahánět.

Nejhorší obchody: prodat vítěze příliš brzy

Otázka: Je to tvůj nejhorší obchod? Co je tvůj nejhorší obchod a co tě naučil?

To asi ne. Hrozné obchody jsou samozřejmě ty, kde člověk byl a nesetrval v nich dost dlouho. Zjistil jsem, že mnohem větší chyba je prodat výdělečnou investici příliš brzy než prodat ztrátovou, špatnou investici příliš pozdě. Ztrátovou klidně můžu držet o pět měsíců déle a místo −40 % tam budu mít −57 %, ale koupím si hrozně moc času na vyhodnocení. Když ale vypnu multibagger příliš brzy, bolí to víc. Teď mě víc bolí, že jsem spoustu multibaggerů vypnul brzy, než že jsem vzal ztrátu – na nich jsem přišel o mnohem, mnohem víc peněz než na ztrátových obchodech. Spočítejte si jen Micron, spočítejte si i Carvanu do dneška – to je neskutečné, masakr.

Je super, že jsou v klubu lidé, kteří mají tu trpělivost, dokážou na tom sedět a držet, a jejich zhodnocení jsou pak obrovská. Na osobním setkání, které jsme měli v lednu, říkali, že pořád drží. Klobouk dolů.

Drawdown −50 % a panika

Otázka: Jak vydržíš drawdown −50 % na akcii a neprodáš?

Jak jsem říkal, jdu zkoumat fundament. Potřebuji zjistit, jestli je to krátkodobá, nebo dlouhodobá věc.

Otázka: Co je tvoje největší obrana proti panice?

Znát firmu co nejvíc, vědět o ní co nejvíc.

Otázka: Jak rozlišíš panický pokles od skutečného problému ve firmě?

To je samozřejmě ta těžká práce. Musím znát, na čem u firmy záleží, protože je tam hromada čísel. Spousta z nich může být špatných, ale pokud drží to jedno zásadní, je to v pořádku. Každá firma má pro mě to, čemu říkám klíčová kotva – to, na čem záleží. Co myslíš, že je nejdůležitější ukazatel u Mety, u Facebooku a Instagramu? Není to o výpočtech, není to volný peněžní tok ani žádné takové názvy, je to úplně běžná věc.

(Odpověď z publika: asi to, jak se přizpůsobuje době, třeba AI, a jestli je do budoucna otevřená novým věcem.) To dává obrovský smysl. Mně ale největší logiku dává sledovat počet aktivních uživatelů. Dokud Meta udrží lidi, dokud budete chodit na Instagram a používat WhatsApp, Meta má byznys. Jakmile toto číslo začne klesat, toho bych se u Mety bál. O to, jak to zpeněžit a kolik reklam zobrazit, se už Mark Zuckerberg postará – není to easy, ale ví, jak na to, a umí to dělat dobře. Jejich hlavním úkolem je udržet tam lidi. Čím víc lidí, tím víc firem, čím víc firem, tím víc lidí – pořád je to sněhová koule.

Otázka: Mně se vždycky vybaví Nokia. Když jsme začínali mít telefony, Nokia byla to nejlepší, co jsi mohl mít, a pak vůbec nedržela krok s dobou.

Ve chvíli, kdy potřebovali inovovat, tam neinvestovali peníze, a to je obrovská chyba. To je zase jedna z myšlenek, abych vám přiblížil, jak přemýšlím. Dívám se dnes na firmy, které jsou potrestané, třeba SaaS byznysy. Přišla AI, SaaS je v ohrožení a firma musí vzít peníze, které dřív brát nemusela, a přetvořit se. Lidé ji teď penalizují za to, že to dělá – najednou má horší free cash flow, možná vyšší dluh, zadluží se a za to ji trestají. Kdyby to ale neudělala, skončila by jako Nokia, přesně jak jsi popsala. Myslím, že v klubu má velkou váhu to, že věci dáváme do souvislostí – nejen přečíst čísla, ale jak u toho přemýšlet a najít výhodu, tedy proč se cena mýlí.

Otázka: Říkáš, že 95 % zpráv nezmění fundament firmy. Jak to poznám?

Myslím, že jsem to taky už řekl: pokud to nemá vliv na volný peněžní tok a zisk firmy v dlouhodobém horizontu, třeba pěti let, je to ve většině případů šum, jen sentiment, nějaká krátkodobá věc.

Proč nepoužívám páku

Otázka: Co páka? Proč ji nepoužíváš a vrátil by ses k ní někdy?

Asi už nikdy. Myslím si, že jakmile se člověk naučí pracovat s hotovostí a hledat akcie, obzvlášť multibaggery, proč by k tomu používal ještě páku, když akcie sama o sobě má reálnou šanci udělat krát dva, tři, pět a víc? Je to zbytečné riziko i pro psychiku, extrémní bolest. To je podle mě největší důvod, proč lidé u investování nebo swingového obchodování skončí: řeknou si, že s malým účtem to nemá smysl, jdou na páku, přepákují se, nevyjde to, jsou pryč a pak říkají, že to nefunguje. Jsou fondy, které používají obrovské páky, ale mají sofistikované strategie, hedgují pomocí opcí a dalších derivátů a jsou to komplikované věci. I tak si myslím, že pro běžného retailového investora je to zbytečné riziko.

Všechno, co tady zmiňujeme, prosím berte pro studijní účely, všechno to obnáší riziko a garance neexistuje nikde. Za mě jsou jen dvě jistoty: smrt a daně. Všechno ostatní je pravděpodobnost a je potřeba naučit se pracovat s rizikem. Můj vzorec na investice je naopak vysoká nejistota, nízké riziko a vysoký asymetrický potenciál – vysoká nejistota je důvod, proč je akcie levná. Warren Buffett viděl za svůj život třikrát −50 % svého kapitálu. To je důležitý bod: pokud bůh investování zažil za svůj život třikrát −50 % a víc, stane se to určitě i nám. Proč si vůbec pokládat otázku, jestli se bojím, že budu prodělávat peníze? Budete – to vám můžu garantovat. Přijde rok, kdy budete v mínusu a budete prodělávat peníze, stoprocentně, na to se klidně podepíšu.

Proč trh už není, co býval: pasivní investování

Otázka: Proč říkáš, že trh už není to, co býval?

Všechno se zrychluje. A jsou tam dva nebo tři hlavní faktory. Jeden je obrovský příliv peněz do pasivního investování, tedy do indexů a ETF. ETF dá peníze do akcií – pošlete tam 1 000 Kč a rozloží je podle tržní kapitalizace, podle váhy akcie v indexu. Teď je tam obrovská koncentrace: top sedm akcií má možná přes 40 % váhy v indexu, takže 40 % peněz jde jen do sedmi nebo deseti akcií a zbytek někam jinam. Hromada peněz tak jde do velkých drahých akcí, které jsou čím dál dražší, a naopak méně peněz jde do menších firem, obzvlášť do těch mimo index, kde jsou velké mispricingy. Proto jsme tam schopní pořád hledat příležitosti. I když si dnes lidé říkají, že není co kupovat, protože index je na vrcholu, trh je podle mě hodně roztříštěný a příležitosti jsou, jen je potřeba se podívat jinam.

Můj osobní tip – a berte to opravdu tak, že to není žádné doporučení ani predikce, nic podobného nedělám: spousta akcí jako MU, SanDisk a další z AI, AMD, začíná být za mě dost překoupená a natažená. Myslím si, že největší chyba, kterou teď lidé můžou udělat, je nahánět je na těchto úrovních v domnění, že porostou donekonečna. Jak přitékají peníze do indexů, index roste, a když roste index, ETF musí automaticky investovat do těchto firem – kupuje je na vysokých valuacích a dělá je ještě dražšími. Myslím si, že pak dojde k ráznějšímu pullbacku a nedivil bych se, kdyby tyto firmy za nějakou dobu ztratily klidně 20, 30 i 40 %. Těžko říct, jak to načasovat, protože to může klidně ještě rok, možná dva lézt jen nahoru. V dotcom bublině to přemluvilo spoustu velkých jmen, konkrétně Stanleyho Druckenmillera, o kterém jsem mluvil, aby vstoupil úplně na vrcholu.

Druckenmiller pak říkal: „Nic nového jsem se nenaučil, protože jsem věděl, že dělám blbost. Jen jsem se každý den díval na trh, kde jednotlivé akcie rostly o desítky procent, a nemohl jsem to vydržet.“ Nechal se zlákat i on. To je teď podle mě náš těžký úkol: vydržet a nenechat se zlákat. Myslím si, že kapitál pak bude rotovat do nudnějších jmen, tam, kde teď není – to jsou podhodnocené situace. A tam se teď snažím být čím dál víc.

Jak vyhrát proti AI, která čte reporty v sekundách

Otázka: Když AI čte reporty firem v sekundách, jak proti tomu mohu vyhrát?

To je ten druhý faktor – AI. Proti tomu prakticky nejde vyhrát a tuto hru hrát nechceme. Naší větší výhodou je naopak delší časový horizont. AI chceme využít jiným způsobem a vědět, že je naučená z historie, z historických dat. Výhodu můžeme mít v situacích, kde AI nemá minulost ani data. Příklad jsou softwarové akcie. Paušálně z mého pohledu nejde říct, že je to sektor, který je automaticky podhodnocený a půjde jen nahoru – spousta firem tam bude ohrožených. Nedovedu si ale představit, že by nám s tím AI mohla extra pomoct, protože se nikdy nestalo, že by softwarová firma byla ohrožená AI. Je to bezprecedentní, úplně výjimečná nová situace, a právě tam se podle mě budou skrývat příležitosti. O jedné akcii z tohoto sektoru jsem mluvil a rozebereme ji na konci, jestli zbude čas – musíme trochu přichvátnout, protože jdeme vyzvednout malého ze školky.

Buffett drží rekordní hotovost – mám prodat akcie?

Otázka: Buffett drží rekordní hotovost. Mám prodat akcie?

K tomu jsem se vyjadřoval, byl to hodně častý dotaz. Myslím si, že to z pohledu retailového investora vůbec nelze takhle brát. Co jsem si nastudoval, Buffett nečasuje trhy. Tím, jak je velký, je jeho rybníček příležitostí menší – musí koupit velkou firmu, aby to nějak pohnulo, a mít kam peníze uložit. Navíc hotovost není celá k investici. Jeho hlavní byznys je pojišťovnictví, které vyžaduje mít pořád k dispozici velkou zásobu peněz na vyplácení pojistných událostí, takže na to jde poměrně značná část hotovosti. Pak je tu zbytek, který je investovatelný, a teď bude na Gregovi, Buffettově nástupci, jestli ho dobře uloží, až přijde další výprodej – ten přijde, jen nevíme kdy. Myslím si, že Berkshire je teď za to potrestaná, a na druhou stranu může být docela zajímavou volbou: pokud přijde pád, myslím, že nebude padat tolik jako indexy, protože má tu hotovost.

Otázka: Co se ti líbí z posledních Buffettových výroků?

Nedávno měl rozhovor, myslím, že na CNBC, a líbilo se mi, že mluvil o tom, že trh je čím dál víc kasinem – vidí lidi obchodovat jednodenní opce s expirací jeden den. Říkal, že to není investování ani spekulace, ale gambling. Tím se vůbec nezabýváme. Neříkám, že bych to nikdy neudělal – naposledy jsem s jednodenními opcemi něco dělal ve výjimečné situaci, při clech, a byl to nádherný obchod. Dělali jsme strangle, strategii, kdy koupím call i put, takže je mi jedno, na kterou stranu se trh rozběhne – vím jen, že se bude extrémně hýbat, protože se očekává nějaká novinka. Jedna strana prodělá, druhá vydělá. Takové obchody občas uděláme, ale jsou to úplné výjimky, ne gró. V klubu také každý měsíc sledujeme využití páky v celém trhu – margin účty, které reportují brokeři, jsou na historických maximech, a to je pro volatilitu samozřejmě nebezpečné.

Tom Lee, nový předseda Fedu a překoupené AI akcie

Otázka: Tom Lee vidí pokles do října, ale cíl 7 700 na S&P 500. Co tomu říkáš?

Tom Lee vidí hodně věcí, ale mám ho rád. Často vystupuje na CNBC, má zajímavé projekty a i svoje ETF. Zmiňoval, že zásadní věc je teď výměna předsedy Fedu – přichází Kevin Warsh – a trh většinou nového předsedu Fedu testuje. Často přichází volatilita a nějaký výprodej a on si myslí, že to bude jeden z důvodů, proč trh spadne. Plus může samozřejmě dorazit ještě ropný šok, Hormuz v Íránu pořád není vyřešený. Následně má ale cíl vyšší, než je trh teď. Přijde podle něj výkyv, který bude vypadat jako medvědí trh, tak uvidíme, jestli to tak bude. Na základě toho samozřejmě akcie neprodávám ani nekupuji. Spíš mi to říká: možná to přijde, možná ne, a chci na to být připravený, protože volatilita tu prostě je.

Otázka: AMD, MU a Intel udělaly za pár měsíců 100 až 500 %. Jsou už překoupené?

To jsem zmiňoval před chvílí – myslím si, že ano, a tam bych byl opatrný.

Otázka: Když je trh takhle rozpolcený, kde dnes lovíš?

To už jsem taky naznačil. Částečně, ale individuálně v softwaru, v SaaS, pak v cyklických byznysech v trošku nenáviděných sektorech, a případně to můžou být i větší akcie, u kterých přicházejí výkyvy dané přílivem do pasivního investování. Když bude docházet k prodejům, ETF musí zase akcie odprodávat, takže to bude fungovat i opačně a budou velké výkyvy dolů. Navíc jsem rozebíral, že máme i takzvané pod shopy, což je taková nová forma hedge fondů. Jsou hodně napákované, používají těsné stop lossy a mají specifické strategie zaměřené jen na určitý segment trhu, a dokážou s trhem hodně hýbat. Akcie, klidně i velká, se pak během chvilky vyprodá o 80 % – myslím, že to bylo hezky vidět před pár měsíci – a není to dané fundamentem.

Jak funguje DK Investiční Klub

Otázka: Než se dostaneme k akcii, přišlo pár dotazů na klub, tak si to rychle projdeme. Co konkrétně v DK Investičním Klubu dostanu? Je tam osm pilířů – co do toho spadá?

Jsou to živá vysílání, náhled do mých portfolií – jsou tam čtyři, dvě investiční a dvě swingová –, watchlist, tedy výběr firem, jak jsem popisoval, s doplněnými férovými hodnotami, a hloubkové analýzy firem. Pak aplikace, což je za mě obrovský bonus. Všechny, které máme, tady v Česku neexistují, ve světě ano, a řekl bych, že máme aplikace na světové úrovni. Pracujeme na nich s týmem programátorů několik let, vývoj stojí obrovské peníze a neustále je vylepšujeme a aktualizujeme. Kdyby si člověk koupil tyto aplikace samostatně, zaplatí za ně víc, než stojí členství v klubu, a to si může kdokoliv ověřit. Troufám si tedy říct, že to, co jsme vytvořili, je nejlepší nabídka pro investora, která na trhu existuje.

A samozřejmě je tam komunita – už je nás tam 1 400 skvělých lidí, opravdu musím říct. Starší i mladší, lidé s kapitálem 100 000 Kč i méně i s kapitálem desítek milionů Kč a více, takže si tam každý najde to svoje. Pak DK šampionát, který jsme spustili a loni vybrali vítěze – členové si mezi sebou můžou změřit síly a vyhlášení budeme letos dělat zase na osobním setkání. A různé bonusy.

Otázka: Jaké strategie v klubu praktikuješ?

Ty čtyři, o kterých jsem mluvil: investování do skvělých firem, multibaggery, což je samozřejmě to hlavní, a swingové obchodování akcí a opcí. Procházíme i ETF, například sektorová, což je podle mě dobrý posun od indexu, pokud ještě nechci individuální akcie.

Otázka: Hodně lidí se ptalo, jestli lze fungovat i na telefonu. Jaké to jsou aplikace?

Klub má aplikaci a i naše aplikace mají mobilní aplikace – ne úplně všechny, ale pracujeme na nich a je jen otázka času. Naše komunita má vlastní aplikaci. Pak je to TradeStreet, aplikace pro sledování zákulisí trhu, grafů a neobvyklé aktivity, kde sledujeme ověřené insidery, guru investory a méně známé fondy. Šli jsme vždycky o krok dál a insidery backtestujeme, jestli na svých nákupech opravdu vydělávají peníze. Dále TradeWio, což je za mě skvělý pomocník – používám ho denně, není den, kdy bych ho neotevřel. Je to obchodní deník, kde lidé dostanou skvělou zpětnou vazbu na své obchody a opravdu cenná data, a myslím, že jsme tam schopní napojit snad jakéhokoliv brokera. Mám tam propojené i watchlisty a svá portfolia přímo napojená na moje účty, takže je lidé vidí v reálném čase. A pak TradeTaxa, úplně nová aplikace, kterou teď finišujeme a kde si lidé budou moct na pár kliknutí připravit podklady pro daňové přiznání.

Otázka: Vidím tvoje obchody opravdu v reálném čase?

Ano. Většinu z nich zadávám při živých vysíláních, kde je rozebíráme, nebo si je připravím a hned posílám příspěvek.

Otázka: Jak často probíhají vysílání?

Každý týden ve středu, většinou od 19:00, a pak jednou měsíčně. A teď v pondělí bude speciální živé vysílání pro nové členy klubu, kde vysvětlím, jak se tam pohybovat a zorientovat, jak si stáhnout aplikace, jak je používat a kde co najdou.

Otázka: Můžu se s lidmi z klubu setkat i naživo?

Ano, máme osobní setkání. Zatím jsme nešli do prostor pro 1 400 lidí, děláme to v naší restauraci, ale vejde se tam dost lidí.

Otázka: Co je DK šampionát?

Je to místo, kde si lidé měří síly. Měří se zhodnocení, ale nevybíráme jen podle toho, kdo má nejvyšší zhodnocení. Díváme se i na riziko a na to, jestli člověk investuje smysluplně, protože nechceme hodnotit a odměňovat gamblery. Jde spíš o to, jestli má menší drawdowny, dělá to smysluplně, má to pod kontrolou a neskáče od jedné strategie ke druhé. Velký faktor je i to, jestli v klubu pomáhá dalším lidem a přináší tam hodnotu. První DK šampionát za rok 2025 teď vyhrál Radim – měl skvělé zhodnocení, hodně lidem v klubu pomáhá a sdílí tam skvělé analýzy. Vítězi předáváme hodnotnou cenu a získal i doživotní členství.

Otázka: Můžu klást otázky přímo tobě?

Ano, na živých vysíláních a děláme i Q&A.

Otázka: Vybíráš si lidi do klubu?

To ne, zatím vybíráme lidi jen do bytů. Do klubu se lidé nevybírají, ale samozřejmě není otevřený celý rok, protože by to bylo nekontrolovatelné. Byl zavřený pět měsíců – pro nové zájemce jsme ho naposledy otevřeli v prosinci, na konci roku 2025. Teď jsme ho otevřeli a přihlásit se je možné pouze do neděle 17. května. Pak ho zase zavřeme, abych se mohl věnovat této skupině a opravdu se soustředit na lidi uvnitř.

PEG ratio, sektory, kterým se vyhýbám, a insider buying

Otázka: PEG ratio od Lynche – používáš ho?

Mám ho radši než P/E, protože bere cenu vůči zisku i vůči růstu.

Otázka: Kterým sektorům se vyhýbáš a proč?

Jsou to tři sektory: aerolinky, automobilky a biotech, protože tam máme jako retailoví investoři ve většině případů nevýhodu. Biotech je za mě totálně binární záležitost a tomu byznysu ani nerozumím. Myslím si, že je velmi obtížné trefit, jaký lék vyjde a jaký ne, který se schválí a který ne – pokud nejste nadšený doktor, vůbec si to nedovedu představit. Automobilky jsou šíleně robustní byznys, kapitálově hrozně náročný a konkurence je tam šílená. Jediná automobilka, která je za mě trochu investovatelná, je Ferrari s maržemi okolo 50 %, ale to je úplná výjimka a funguje spíš jako exkluzivní klub než jako automobilka. U aerolinek jsem nenašel, že by měly nějakou výhodu – je to hrozně těžkopádný byznys s velmi nízkými maržemi a je těžké mezi nimi rozlišit. Víte to sami, když letíte: je nám celkem jedno, s kým poletíme, a většinou člověk bere nejlevnější let. Ani Warren Buffett tam neměl úspěch, a když neuspěl bůh investování, nebudu se o to v tomto sektoru pokoušet.

Otázka: Co insider buying jako signál?

To je otázka na dlouho. Insidery samozřejmě sleduji, protože jsou to lidé zevnitř firmy a vědí o ní o něco víc než já. Pokud insider kupuje akcie své vlastní firmy, zajímá mě to a jdu to zkoumat a analyzovat. Musím ale mít ověřeno, že insider svým obchodováním úspěšně vydělává a nedělá to jen na oko.

Otázka: Investuješ i mimo USA?

Ano, máme akcie třeba v Kanadě, ve Švédsku nebo v Norsku.

Otázka: Kdybys měl jednu radu pro někoho, kdo dnes začíná, jaká by byla?

Víc se učit a vzdělávat. Kolik toho víte, tolik budete vydělávat, a nejde to přeskočit ani zkrátit.

Constellation Software: Berkshire v SaaS

Otázka: A na závěr k firmě, kterou jsi sdílel na vysílání. Co tě láká na Constellation Software?

Případně se podívejte na živé vysílání, kde ji rozebírám úplně na konci – odkaz na celé tříapůlhodinové vysílání dám pod video. Constellation je SaaS firma, software as a service, ale trochu jiná. Přirovnávám ji ke konceptu Berkshire v SaaS, protože kupuje další SaaS firmy ve velmi úzkých oborech. Představte si, že drží stovky, možná tisíce velmi malých, úzce zaměřených firem – třeba dělají jen software pro nemocnice nebo pro myčky či pokladny. Opravdu úzké obory. Tím jsou podle mě šíleně diverzifikovaní a AI je pro ně naopak vítr v zádech.

Také si myslím, že v softwaru nikdy nebyl příkopem samotný software nebo to, že ho umíte vyrobit. Za posledních x let uměl jakýkoliv software vyrobit kdokoliv – byla to jen otázka toho, že najmu talent a mám peníze, a pak jsem schopný dát dohromady cokoliv. Co se nezměnilo ani teď díky AI, je distribuce softwaru. To byla a pořád je bariéra a podle mě je teď ještě složitější. Dostat software ke klientovi se ziskem, tam se podle mě tvoří byznys. Bylo to těžké předtím a teď je to možná ještě těžší. Pokud si dnes pár kluků v garáži, dva lidé nebo jeden člověk, vyrobí software, samozřejmě budou vznikat úspěšné firmy a někde se dá nišově prorazit, trh se myslím všeobecně roztříští, ale že by to nutně ohrozilo konkrétně Constellation, si nedovedu představit.

Samozřejmě jsou v SaaS firmy, které dostanou na zadek a nepřecení se zpátky, obzvlášť třeba grafické, a z toho mám osobně strach. Constellation se mi ale líbí kvůli velké diverzifikaci a kvůli přístupu managementu a lidí ve firmě. Měli úžasného CEO a zakladatele, který kvůli zdraví odešel a který si myslím snad nevzal plat ani žádný bonus. Mají takovou kulturu, že zaměstnanci musí 100 % bonusů, které dostávají, reinvestovat zpátky do firmy, a akcie mají zafixované – musí je držet déle než čtyři roky a nesmí je prodat. Je to jeden z nejúžasnějších grafů: od IPO už to udělalo víc než krát 100. Firma má obrovskou historii a je zalistovaná v Kanadě. To jsou v rychlosti hlavní důvody, na vysílání to rozebírám podrobněji.

Otázka: Jaký je tvůj konkrétní plán nákupu?

Vstupuji postupně, zatím nemám plnou pozici. Jakmile člověk zaujme pozici, je to pro mě takový bič – najednou mám důvod věnovat se tomu ještě víc. Když tam mám své peníze, dokope mě to k tomu, že pokud chci pozici zdvojnásobit, měl bych si o tom radši ještě něco přečíst. Jsem ve fázi, kdy jsem použil metodu „nejdřív střílej, pak se ptej“, ale teď chci jít víc a víc do hloubky. Samozřejmě se stává – a běžně to dělají i velcí investoři –, že v klubu vstoupíme do pozice a po nějaké chvíli zjistíme, že je tam něco, co se nám nelíbí, a investici musím opustit a jít jinam. Myslím, že konkrétně Druckenmiller zadal svůj gigantický obchod – myslím, že na libře, nebo to možná bylo něco jiného, teď přesně nevím – a druhý den z něj vystoupil, přestože ho promýšlel měsíce. Věci se mění, a to je důvod, proč v klubu držíme s firmami krok.

Prošli jsme všechny dotazy z vysílání a doufám, že jsme odpověděli na co nejvíc z těch, které zajímají i vás. Kdyby vás ještě něco napadlo, napište pod video, na e-mail nebo do chatu a budu se snažit zareagovat co nejdřív, protože klub je otevřený do neděle. Budu se těšit na spolupráci, doufám, že to pomohlo, a vidíme se.