Írán vs. USA – Tohle změní akciové trhy! MUSÍTE vědět teď

Pokud začínáte investovat, napsal jsem příručku pro začínajícího investora, kterou si můžete zdarma stáhnout pod tímto videem.

Co se stalo 28. února

28. února se stalo něco, čemu predikční trhy ještě před měsícem dávaly pravděpodobnost 44 %. USA a Izrael zahájily rozsáhlé vojenské operace proti Íránu. Bomby padají na Teherán, Írán odpálil rakety na americké základny v šesti zemích, možná dnes už v sedmi. A nejen to – kousky bomb nebo dronů dopadají i například v Dubaji a na místech, kde jsou civilisté. Je to tedy poměrně velký chaos.

Nebudu se samozřejmě zabývat politickou situací ani tolik tou válečnou, ale především tím, jak se chovat jako akciový investor. Sám mám rozběhnutá akciová portfolia a držím všechny akcie, které mám v investičním klubu nakoupené, a teď budu sdílet, jak se k tomu postavit. Našel jsem také několik zajímavých statistik o válkách a chování akcií, které tu s vámi budu sdílet.

Trumpův vzkaz: cílem je změna režimu

Vraťme se na začátek. Nejdřív přišel Trumpův vzkaz íránskému lidu, jestli jste viděli jeho video. Promluvil k Íráncům a řekl: „Zůstaňte doma, nechoďte ven. Venku je velmi nebezpečno. Bomby budou padat všude. Až skončíme, převezměte svou vládu. Toto bude pravděpodobně vaše jediná šance na generace.“

Tato věta úplně kompletně mění celou geopolitickou kalkulaci. Červnový útok v roce 2025, jestli si pamatujete, byl proti tomu chirurgickým zákrokem – přiletěli, zničili jaderná zařízení, odletěli zpátky a byl prakticky konec. Velmi rychlá akce. Tady Trump explicitně říká, že cílem je změna režimu, což je úplně jiná akce, a mnozí experti odhadují, že to nebude na chvíli.

Proč je to důležité pro trhy? Pokud USA chtějí změnu režimu, Írán nebojuje o ústupky, bojuje o přežití. To jsou úplně jiné motivace než v červnu 2025, kdy příměří přišlo po 12 dnech a byla to rychloakce.

Hormuzský průliv: žíla světové ekonomiky

Zásadním bodem je Hormuzský průliv, žíla světové ekonomiky. Jak vidíte na mapě, je široký zhruba, myslím, 50 km a je to koridor mezi Íránem a Ománem, poblíž jsou ještě Spojené arabské emiráty. Každý den tudy proteče přibližně 20 milionů barelů ropy, což je asi 20 % světové spotřeby. Přes 80 % z toho míří do Asie – do Číny, Indie, Japonska a Jižní Koreje. Je to tedy klíčová tepna pro ropu.

JP Morgan odhaduje, že uzavření průlivu by vyslalo cenu ropy na 120 až 130 dolarů za barel. Brent byl v pátek okolo 70 dolarů – ke konci týdne jsme už viděli mírný nárůst ceny ropy a myslím, že se zastavila okolo 70 dolarů. Někteří analytici čekají otevření pondělního trhu někde okolo 80 až 90 dolarů, tedy skok zhruba o 20 dolarů výš. Při reálném uzavření průlivu bychom ale mohli vidět historický skok.

Proč by Írán průliv uzavíral, když by šel sám proti sobě? Oni sami tudy vozí a exportují ropu, takže uzavření by jim ekonomicky ublížilo – je to jejich poslední páka, kterou mají. Ale pokud USA chtějí změnu režimu a Írán bojuje o přežití, ekonomická logika může ustoupit úplně do pozadí.

Když jsem se díval včera, bylo to 87 %, když jsem dělal print screen, bylo to 74 %, a teď se dívám a strašně rychle se to mění – pravděpodobně přišla nějaká nová informace a šance klesá někam k 50 %, teď vidím 63 %. Na Polymarketu vidíte pro termín do 31. března 54 % a do 30. června 58 až 62 %. Včera tu bylo 87 %, téměř 90 %, že dojde k uzavření Hormuzského průlivu. Vidíte, jak neskutečně dynamická ta situace je. Vidím tady, že íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí podle Al Jazeery prohlásil, že Írán v současné době nemá v úmyslu Hormuzský průliv uzavřít ani neplánuje nic, co by v této fázi narušilo plavbu v něm. Pravděpodobnost tedy rychle klesá asi kvůli tomu. Ale otázka samozřejmě je, jak to všechno bude, protože situace je dost chaotická a hodně dynamická.

Odstranění nejvyššího vůdce a íránské rakety

Spojeným státům a Izraeli se podařilo odstranit nejvyššího vůdce Chameneího. Část Íránu to oslavuje, protože to byl logicky nejvyšší představitel toho zla, dá se říct úplně jednoduše. Když tam nedávno probíhaly protesty proti režimu, Donald Trump, prezident Spojených států, uvádí, že zavraždili přibližně 30 000 vlastních lidí. Dějí se tam tedy obrovské masakry. Plus je tam samozřejmě strach z jaderných zbraní, protože pokud takoví lidé dostanou jaderné zbraně do rukou, logicky to není moc dobrá věc.

Aktuálně by měli mít rakety s doletem něco okolo 2 000 až 3 000 km, pokud se nepletu, což teoreticky může mít dosah až do Evropy, do jižních států, pravděpodobně například do Turecka nebo Řecka. Neměli by ale mít zbraně, které by dosáhly například až do Spojených států.

Írán a Bitcoin

Jedna zajímavá úvaha je Írán a Bitcoin – nezřejmá spojitost, která podle mě stojí za sledování. Když se teď podíváme, Bitcoin se plácá někde okolo nuly a Ethereum dokonce roste, a to jsou riziková aktiva. Ty trhy jsou otevřené přes víkend, takže pokud se Bitcoin a Ethereum nijak razantně nepropadají, jsem zvědavý, jak budou reagovat akcie. Nejdřív jsem si myslel, že samozřejmě přijde gap směrem dolů. Ale Bitcoin ani Ethereum nepadají a ve většině případů se velmi podobně obchodují technologické společnosti ve Spojených státech, takže bych nebyl překvapený, kdyby na akciových trzích nedošlo prakticky k žádnému propadu. Uvidíme, až dnes v noci otevřou futures trhy – to nám napoví mnohem víc. Situace se samozřejmě může kdykoliv z minuty na minutu změnit podle toho, co se v Íránu stane dál a jak odpoví.

Írán je pátým největším těžařem Bitcoinu na světě. Proč? Protože elektřina v Íránu stojí 0,01 až 0,05 dolaru za kWh. Je extrémně levná – při ceně Bitcoinu kolem 67 000 dolarů jsou náklady na těžbu okolo 1 300 dolarů. Představte si to: vytěžíte za 1 300 a na trhu okamžitě prodáte za 67 000 dolarů. To jsou obrovské, astronomické marže. Zhruba 427 000 aktivních těžebních zařízení spotřebovává odhadem 2 000 MW. A pro íránský stát má Bitcoin ještě jiný rozměr: obchází jím sankce. Chainalysis odhaduje, že adresy spojené s íránskými sítěmi obdržely v roce 2025 přes 3 miliardy dolarů v kryptoměnách, nárůst ze 2 miliard v roce 2024. To je pravděpodobně obrovský zdroj financování toho, co se tam děje.

Co se stane, když americké bomby zničí íránskou elektrickou síť? Írán aktuálně tvoří přibližně 2 až 5 % globálního hashrate Bitcoinu. Analytici odhadují, že bombardování by mohlo snížit íránskou kapacitu výroby elektřiny o 30 až 50 %. Těžební rigy potřebují nepřetržité napájení a i krátkodobý výpadek by zničil aktivní operace. Dočasný pokles globálního hashrate o 2 až 5 % zní hrozivě – automaticky vyšší transakční poplatky a krátkodobý tlak na cenu Bitcoinu. Zatím ale vidíme, že to tak prakticky vůbec nereaguje, Bitcoin se drží okolo nuly a z mého pohledu to už pravděpodobně Bitcoin ustojí, protože síť se přizpůsobuje. Když si vzpomeneme na Čínu v roce 2021, ta vypnula přes 50 % hashrate a Bitcoin přežil. Írán by byl jen malý problém v porovnání s tím, co se stalo v Číně, což by na druhou stranu mohlo Bitcoin a krypto ještě posílit jako měnu, která je odolná i proti válečným konfliktům.

Co říká historie: války a akciové trhy

Teď důležitý bod: co říká historie o válkách a akciových trzích. Otázka je, co dělat s portfoliem, a každý z nás má pravděpodobně nakoupené jiné akcie. Pokud jste u mě v investičním klubu – na čekací listinu se můžete přidat pod tímto videem – myslím, že tam máme portfolio napozicované velmi dobře. Nejsem příliš zainvestovaný v technologickém sektoru a v AI. Nezdálo se mi, že by to bylo v nějaké bublině, ale nedařilo se mi tam nacházet velmi výjimečné příležitosti, takže jsem se přirozenou cestou odklonil k cyklickým a defenzivním akciím, které teď zažívají velký růst, v posledním roce a letos obzvlášť. Pokud by ropa šla nahoru, paradoxně – byť jsou války hrozné – by nám, kdo jste v investičním klubu, velice pomohla, protože akcie, které jsem procházel, z růstu ceny ropy přímo benefitují.

Když se ale podíváme všeobecně na S&P 500, podíval jsem se na 12 velkých geopolitických konfliktů od roku 1941 do dneška. A výsledky jsou dost překvapivé. Člověk, který začíná, si možná řekne: „Ty jo, já raději všechno zavřu, počkám, co se stane, a pak nakoupím znovu.“ Takové chování typicky nevede k dobrým výsledkům, protože člověk prodá dole a pak kupuje zpátky nahoře. Trhy řeší to, co bude, ne to, co se děje teď. Proto když už je nějaká situace vyřešená, cena je dávno na nových vrcholech. Víme, že tohle nefunguje – zažili jsme to při covidu a nedávno například při clech, což byla velmi obdobná situace.

Ano, může dojít k nějakému poklesu. V průměru S&P 500 při válečných situacích klesne během prvního měsíce o 5,2 %, takže na to musíme být připraveni. Průměrný výnos S&P 500 za 12 měsíců od události je ale téměř +13 % a podíl válek, po kterých byl trh po 12 měsících výš, je dokonce 9 z 12. Máme tedy 75% pravděpodobnost, že cena S&P 500 bude za 12 měsíců výš, než je teď nebo než bude při případném propadu kvůli tomuto konfliktu.

Byly tu ale i výjimky. Nejdůležitější historický insight je irácká válka v roce 2003 – v měsících po invazi trh dokonce vzrostl o 8,1 %. Na první pohled to vůbec nedává smysl: pokud je válečný konflikt, proč by sakra měly akcie růst? Jenže nejistota před válkou byla pro trhy horší než samotná válka. Jakmile se začalo válčit – byť je to hrozná věc – trh najednou ví: aha, válčíme, cíl je takový, a dokážeme s tím nějak kalkulovat. Trhy nesnáší ani tak špatné věci jako nejistotu, kdy investoři nevědí, s čím mají kalkulovat.

Nádhernou ukázkou je druhá světová válka. Warren Buffett mimochodem začal nakupovat své první akcie uprostřed druhé světové války. Trh šel velmi brzy zpátky nahoru i například po útoku na Pearl Harbor – akcie spadly, ale během několika týdnů byly zpátky na úrovni, ze které spadly, a pak šly ještě výš. Myslím si, že tohle je pro akciového investora asi nejdůležitější statistika, kterou je dobré vytáhnout z hlavy, jakmile takové konflikty uvidíme.

Prakticky celý svět je teď dost – nechci říkat to sprosté slovo, ale víte, co chci říct. Všude se dějí různé věci: Rusko a Ukrajina, teď Írán, Spojené státy a Izrael. Můj tip je, že Írán neútočí jen zpátky na Izrael nebo na Američany, ale používá taktiku, kdy ohrozí i země, které svou zemi vybudovaly na absolutní bezpečnosti, jako jsou Spojené arabské emiráty a Dubaj. A najednou vidí, že geografie je zkrátka neúprosná a neměnná. Pokud máte souseda blázna, riziko je zkrátka obrovské. A otázka je, jestli se ho dá vůbec na delší dobu zbavit – za chvíli uvidíme, že to nebude tak snadné. Podařilo se mi najít několik zajímavých lidí, kteří jsou přímo v Íránu a sdílí analýzy a pohledy na to, co se tam uvnitř děje, a to mi vůbec nejvíc pomohlo porozumět tomu, jak se celá situace může odvíjet. Na to se podíváme za chvíli.

Ropné embargo 1973 a riziko stagflace

Zajímavý byl například rok 1973, kdy bylo ropné embargo. To byl samozřejmě průšvih – trh tehdy spadl o 43 %, myslím, že na low to bylo dokonce skoro 50 %. Mimochodem to bylo období zhruba let 1965 až 1975, možná 1980, tedy víc než 10 let, kdy S&P 500 mělo nulovou návratnost – obrovské kopce, gigantické propady a vzestupy, a dlouhou dobu to prakticky nikam nešlo. Obdobně jako v letech 2000 až 2010, kdy bylo také prakticky 10 let s nulovou návratností. Proto jdu cestou stock pickingu a neinvestuji do S&P 500, obzvlášť ne na těchto úrovních.

Trh tehdy padl o 43 %, protože ropa zdražila čtyřikrát a neexistovala žádná alternativa. Pokud se Hormuz uzavře a Brent půjde na 120, 130 dolarů a víc, riskujeme stagflaci – scénář, který by ublížil celé ekonomice. To by byl samozřejmě obrovský průšvih. Proto tu hodně mluvím o ropě a o Hormuzském průlivu, což investoři sledují nejvíc. Pokud by ho Írán zaminoval a zajistil, aby tudy nikdo neproplul – jestli na to vůbec má kapacity – a trvalo by to několik týdnů nebo měsíců, byla by to gigantická celosvětová krize. Ropa ovlivňuje prakticky všechno: jakmile vyskočí nahoru, automaticky se všechno zdražuje, klesají marže firem a v zemích přichází obrovská inflace. Můj tip je, že tohle by vůbec neprospělo Donaldu Trumpovi, obzvlášť teď, když má volby do Kongresu, midterms. Ale těžko říct, co tahle skupina nepředvídatelných lidí dokáže udělat.

Dopad konfliktu na českou korunu

Jen pro zajímavost mě zaujal dopad íránského konfliktu na českou korunu a mechanismy, proč zdražení může přijít z obou stran. Většina lidí sleduje cenu ropy v dolarech, ale to je jen polovina příběhu – pro české domácnosti a firmy je stejně důležité, co se děje s korunou. A při geopolitickém šoku, jako je tento, přijde rána z obou stran.

• Útěk od rizika. Když se svět bojí, investoři masivně přesouvají kapitál do bezpečných přístavů, jako je dolar, švýcarský frank nebo japonský jen. Česká koruna do této kategorie nepatří, jsme rizikovější měnou, takže se to děje automaticky.
• Obchodní bilance a dolarový účet za energie. Česko dováží ropu a zemní plyn a platí se v dolarech. Při skoku ceny ropy z 80 na 130 dolarů za barel roste dolarový účet za energie dramaticky. Bez ohledu na to, zda máme dost plné zásobníky, potřebujeme víc korun – musíme prodat víc korun, abychom dostali víc dolarů na nákup stejného množství energie, a tím přichází tlak na oslabení koruny. Dražší energie zároveň zdražují výrobu, klesají marže, české exportní firmy jsou méně konkurenceschopné, obchodní přebytek se zmenšuje a to je pro korunu další negativní signál.
• Silnější dolar jako vedlejší efekt. Geopolitické napětí je kombinací ropného efektu a statusu dolaru jako bezpečného přístavu. Kurz koruny k dolaru se tak zhoršuje ještě rychleji než kurz koruny k euru. Eurozóna také oslabuje vůči dolaru, ale méně než koruna. Pro českou inflaci je paradoxně důležitější kurz koruny k euru, protože většina dovozů jde přes eurozónu, ale i euro v risk-off prostředí vůči dolaru mírně oslabuje.

Výsledkem je, že česká inflace dostane ránu ze dvou stran: dražší ropa v dolarech a slabší koruna vůči euru. A ČNB je samozřejmě v nepříjemné situaci, protože snižuje úrokové sazby. To je specifické pro rok 2026: ČNB bude aktuálně uprostřed cyklu snižování sazeb. Pokud přijde inflační šok z ropy, bude muset tento cyklus přerušit nebo otočit, trh to začne oceňovat dopředu a nejistota kolem sazeb je pro korunu další zdroj volatility. Kombinace vyšší inflace a horšího ekonomického výhledu je pro středoevropské měny klasická past. Vyšší sazby by korunu normálně podpořily, ale pokud trh věří, že ekonomika půjde do recese, efekt se neutralizuje.

To jsou samozřejmě kritické scénáře, jen říkám, jak se to může odvíjet. A zajímavé – podívejte se teď na Polymarket, což je obrovský predikční trh. Bavili jsme se o tom, že pravděpodobnost uzavření Hormuzského průlivu byla někde okolo 50 %, a už je zase skoro 70 %. Je to strašně dynamická věc, těžko říct. Tohle bude ta nejistota, kterou trh zkrátka nemá rád, a pravděpodobně to může přinést volatilitu.

Co nám říká historie? V únoru 2022 při ruské invazi na Ukrajinu koruna oslabila za dva týdny z 24,20 na 25,80 za euro, tedy přibližně o 6,5 %, a to byl šok podstatně menší než dnešní scénář. Ropa tehdy šla na 130 dolarů, ale Hormuz zůstal otevřený a nebyl přímý vojenský dopad na státy Perského zálivu. Vidíme tedy, že ropa šla na 130, i když k žádnému uzavření nedošlo. Pravděpodobně tedy uvidíme v pondělí skok ropy i bez uzavření, ale otázka je, kolik věcí se kolem toho změní. Při skutečném uzavření Hormuzského průlivu a ropě někde na 130 až 150 dolarech by oslabení koruny bylo pravděpodobně nějakých 8 až 12 % během několika týdnů. To by znamenalo zdražení benzínu nejen kvůli samotné ropě, ale i kvůli horšímu kurzu.

Na závěr jeden kontraintuitivní bod: pokud Spojené státy konflikt rychle vyhrají a íránský režim padne, ve střednědobém horizontu by to mohlo být pro korunu naopak pozitivní. Nový íránský režim přátelský k Západu, íránská ropa se vrátí na trhy, ceny ropy půjdou dolů a česká obchodní bilance se zlepší. To je ale pravděpodobně scénář na příští rok, ne na tento týden.

Kdo bude vládnout Íránu a jak to může skončit

Kdo bude vládnout Íránu a jak to celé může skončit? Na závěr vám pak ještě řeknu, co přesně dělám s akciemi. Trump dnes vyvěsil příspěvek, kde říká, že Írán právě prohlásil, že zaútočí a odpoví mnohem silněji – že doteď použil jen staré zásoby a staré zbraně a teď vytáhne ty supersonické a větší. A Trump vysloveně říká, že by bylo lepší, aby to nedělali, protože pokud to udělají, zasáhnou je silou, která nikdy dříve nebyla viděna. Je to rétorika, která se buď blíží k nějakému vyjednávání, které už tam pravděpodobně může probíhat, nebo to tam opravdu bude zkrátka sypat, aby ukázal obrovskou sílu.

Je důležité pochopit, jak Írán funguje, co se tam děje a kam to teď může zajít. Podle toho, co jsem nastudoval, si nemyslím, že odstranění nejvyššího vůdce je automaticky nějaká výhra. Může to být dokonce možná ještě horší. Írán od roku 1979 ovládá úzká skupina náboženských vůdců chráněná Islámskými revolučními gardami, takzvanými IRGC. To je armáda uvnitř armády, která má vlastní vojáky, rakety, peníze i továrny, a celý systém stojí na nich. Pokud byl Chameneí, nejvyšší vůdce, skutečně zabit, což potvrdily Spojené státy i Írán, USA a Izrael pravděpodobně nehodlají přestat. V Íránu je totiž vytvořen systém, který už dopředu automaticky nahrazuje další vůdce, takže uvnitř se ví, kdo přesně přebírá žezlo.

Teď bude pravděpodobně dost dezinformací, protože Íránci nebudou chtít, aby se Američané nebo Izraelci dozvěděli, kdo je ve vedení a kdo je dalším nejvyšším vůdcem – ten se totiž automaticky stává největším terčem. Zpravodajské služby Spojených států a Izraele jsou na obrovské úrovni a pravděpodobně ho dokážou velmi dobře vystopovat. Mimochodem používají AI od Anthropicu, Clauda, který jim pomáhá zpracovávat informace a odhadovat cíle, což je zajímavé. Myslím, že to zase strašně urychlí celý pokrok v AI, což války nebo konflikty většinou vyvolávají. Každý nový nejvyšší vůdce bude pod stejným tlakem jako ten předchozí a logika je: opakuj, dokud systém sám neřekne dost.

To není jen můj názor – je to výsledek výzkumu těch místních lidí, kteří podle mě velmi logicky popsali, jak to tam funguje. Je potřeba, aby režim, který tam je, ztroskotal systémově zevnitř, stejně jako SSSR – musí se rozpadnout zevnitř tím, že systém přestane fungovat. Ne jako v Iráku v roce 2003, kdy udělali chybu, která způsobila chaos na dekádu – úplně tam odzbrojili a zrušili armádu. Další nástupci tedy pravděpodobně budou stále z té strany, ale systém se musí rozpadnout natolik, že přistoupí na požadavky.

Co by muselo přijít, aby to skončilo? Vzdání se jaderného programu, demontáž raketového arzenálu a transformace IRGC z politické mocenské struktury na standardní armádu. Klíčové je IRGC nezrušit – to by byla irácká chyba z roku 2003, která způsobila chaos na dekádu – ale zbavit je politické moci. To je to, co Trump nazývá změnou režimu.

Máme tu samozřejmě Rezu Pahlavího, syna posledního šáha – můžeme si to představit tak, že šáh je král. Šáhové dříve vedli Írán a za nich byl Írán zemí, kde byla poměrně velká svoboda, a volně to vypadalo podobně jako ve Spojených státech nebo v Evropě. Reza Pahlaví dnes žije v exilu ve Spojených státech už skoro 50 let, ale část íránské opozice ho vnímá jako symbol jiného Íránu. Lidé, kteří o tom psali, ale říkali, že šance na návrat monarchie je podle této hypotézy malá nebo téměř žádná a že i on by chtěl, aby proběhlo referendum a Íránci si sami zvolili, co chtějí. Otázka je, jestli je to teď vůbec reálné, protože chaos je tam obrovský.

Teď je to tedy o tom, zda USA a Izrael dokážou velmi rychle odstranit další nejvyšší vůdce, kteří po odstraněném Chameneím přebírají žezlo. A budou vyvíjet tlak tak dlouho, dokud nenarazí na někoho, kdo řekne: „Dost, už nechci být terčem, nechci, abyste mě zabili. Pojďme to změnit. Souhlasím, uděláme to takhle a takhle.“ To mi podle lidí uvnitř, kteří mají mnohem lepší informace než já, připadá jako aktuální strategie. Ale uvidíme.

Co dělám se svými akciemi

Co tedy dělat s akciemi? Nedělám nic. Pokud přijdou propady, budu jich využívat, protože stále jde o konkrétní firmy. Pokud mají dobrý byznys, takové konflikty bývají ve většině případů, snad ve 100 % případů včetně druhé světové války, příležitostí k nákupu dobrých firem. Mám připravenou hotovost právě pro situace, jako je tato, a uvidíme příští týden. Budeme to samozřejmě aktivně debatovat v investičním klubu. Pokud se akcie, které sledujeme a často máme v portfoliu, propadnou na zajímavé úrovně, budu je chtít dokupovat a této příležitosti naopak využít. V žádném případě ale nezavírám akcie, ať by v následujícím týdnu přišel prakticky jakýkoliv propad.

Jako investoři máme za úkol jet skrz hory a doly. Pokud jsme udělali dobrou analýzu a máme kvalitní akcii, kterou jsme koupili za dobrou cenu, podhodnocenou oproti její vnitřní hodnotě, je to z mého pohledu jediná práce, kterou můžeme odvést. Potom je to už o dobře nastaveném money managementu a o tom mít pořád po ruce nějaký cash pro velmi výjimečné situace, které mohou nastat. Uvidíme, jestli vůbec k nějakým razantním propadům dojde.

Pokud začínáte, ještě připomínám, že si můžete stáhnout novou příručku akciového investora, kde rozebírám ETF a především to, jak sám přistupuji ke stock pickingu, tedy k vybírání individuálních akcií, které letí mimo radar. Soustředím se na menší a střední firmy, které se mnohem víc hýbou, a přináší tak lepší zhodnocení než akciové indexy nebo větší společnosti. Doufám, že to pomohlo, a vidíme se u dalšího videa.